Vítejte, dnes je
středa
25.
prosinec 2024
Odborný časopis a portál zaměřený na vývoj a výrobu elektroniky Každá generace techniků zažila nějakou novou generaci měřicích přístrojů. Generace narozená v letech 1940 až 1960 používala osciloskopy s CR obrazovkou a ručičkové multimetry, kterým se dnes říká analogové přístroje. Generace X (narozená v letech 1960 až 1980) přinesla novou generaci „digitálních“ přístrojů, které používaly převodníky analogového signálu na digitální a grafické displeje.
Generace Y (narozená v letech 1980 až 2000) přichází s novým přístupem a bude udávat směr vývoje další generace přístrojů. Generace Y vyrostla ve světě plném technologií. Ty se vyvíjely mnohem rychleji než kdy dříve, od počítačů přes internet po mobilní zařízení. Nejnovější průzkum Cisca zabývající se generací Y a jejím vztahem k technologiím přinesl tyto výsledky:
Generace Y je doslova posedlá technologií. Vítá změny a rychle se adaptuje na nové technologie, protože chápe výhody, které jim poskytují. Běžná elektronika, kterou technici generace Y používají v každodenním životě, předstihla přístroje, které používají ve své profesi. Koncepce stolních přístrojů se během let prakticky nezměnila, když všechny komponenty – displeje, procesory, paměti, měřicí systémy a tlačítka – jsou integrovány do jednoho samostatného zařízení.
Zatímco stávající měřicí přístroje dosáhly svého vrcholu, generace Y bude požadovat, aby do nich byly zabudovány i moderní technologie. Přístroje generace Y budou zahrnovat dotykové obrazovky, mobilní zařízení, připojení na cloud a umělou inteligenci, což jim dodá významné výhody oproti těm předcházejícím.
Podle zprávy na webové stránce Frost &Sullivan [1] budou technici stále více sjednocovat koncept uživatelského prostředí přístrojů s tím, který používají v běžné elektronice. Generaci Y nebude vyhovovat, že uživatelská prostředí založená na klávesnicích a tlačítkách se používají naprosto jinak než již zažité dotykové obrazovky.
S rostoucím počtem funkcí, které přístroje podporují, roste i počet tlačítek potřebných k jejich ovládání. Tento vývoj však není udržitelný a v určité fázi se stane počet tlačítek příliš nadměrný a neefektivní. Některé přístroje využívají systémy víceúrovňových nabídek a programovatelná tlačítka, která zastávají několik funkcí, ale komplexnost těchto zařízení vytvořila pro uživatele další problém. Většina techniků generace Y považuje ovládání dnešních nástrojů za těžkopádné.
Tyto problémy by mohl vyřešit přístroj, který by neměl mechanická tlačítka a klávesnice a místo nich by používal dotykové obrazovky. Uživatelské prostředí, které zobrazuje všechny ovládací prvky najednou, by zjednodušila dotyková obrazovka, která by dynamicky nabízela pouze obsah a ovládací prvky vztahující se k danému úkonu.
Uživatelé by také mohli na data na obrazovce reagovat lépe než pomocí klávesnice či tlačítek. Mohli by využívat příkazy založené na gestech, zatímco např. přímým dotekem na grafu osciloskopu by mohli měnit časovou nebo napěťovou základnu. Uživatelská prostředí založená na dotykových obrazovkách poskytují efektivnější a intuitivnější ovládání.
Použití výkonnějších součástek a novějších technologií z mobilních zařízení může být pro měřicí přístroje výhodou.
Tento přístup je značně odlišný od přístupu k dnešním přístrojům. Zpracování dat a uživatelské prostředí by bylo spravováno aplikací běžící na mobilním zařízení. Protože by nebylo potřeba žádných mechanických klávesnic, tlačítek a fyzických displejů, hardware přístroje by se omezil pouze na vlastní systém pro dané měření. Výsledkem by byly menší rozměry a nižší cena. Uživatelé by nebyli omezeni malými zabudovanými displeji, nízkou kapacitou paměti a pomalým zpracováním. Namísto toho by mohli využít výhody velkých jasných obrazovek, gigabytů paměti a vícejádrových procesorů. Zabudované kamery, mikrofony a akcelerometry by mohly podporovat snímání záznamů nebo nahrávání audio poznámek k datům. Uživatelé by navíc mohli vyvíjet své vlastní aplikace, které by vyhovovaly i jejich speciálním požadavkům.
Přestože je možné stávající přístroje vylepšovat výkonnějšími součástkami, rychlost, jakou se to děje, bude vždy zaostávat za tempem vývoje mobilních zařízení. Běžná elektronika se modernizuje častěji a levněji a přístroje, které ji budou využívat, budou vždy disponovat lepší technologií a nižší cenou.
Technici běžně přesouvají data mezi přístroji a počítači pomocí USB flash disků nebo pomocí softwaru na stahování dat přes ethernetový nebo USB kabel. Přestože je tento postup velmi jednoduchý, generace Y očekává nepřetržitý přístup k datům pomocí cloudové technologie. Služby, jako jsou Dropbox a iCloud, ukládají dokumenty a automaticky je synchronizují mezi zařízeními.
S WiFi a sítí pro mobilní telefony, které umožňují nepřetržité připojení, mohou uživatelé editovat a přistupovat ke svým dokumentům odkudkoliv a kdykoliv. Někteří poskytovatelé navíc nabízejí plnou podporu aplikací pro ukládání souborů na cloudu. Služba, jako je Google Docs, umožňuje uživatelům vzdáleně spolupracovat a zároveň upravovat dokumenty odkudkoliv.
Vybavení přístroje, které zahrnuje internetové a cloudové připojení, může technikům nabídnout ty samé výhody. Přístup k datům i k uživatelskému prostředí by byl možný odkudkoliv na světě, a to pro více techniků najednou. Ti by mohli ovládat přístroj v reálném čase a při řešení problémů s kolegou, který právě není na pracovišti, by to přispělo k rychlejší analýze daného problému více než sdílení statických snímků. Cloudová technologie by tak mohla významně zlepšit efektivitu a produktivitu práce celého týmu.
Začínají se objevovat systémy, které umí inteligentním způsobem zpracovat data v návaznosti na další dostupné informace. Ty mohou od základu změnit způsob, jakým komunikujeme se zařízeními. Tato technologie využívá informace o situaci a prostředí k předvídání potřeb uživatele a může mu tak sama nabízet konkrétní řešení dané situace.
Příkladem této technologie může být oblíbený inteligentní hlasový asistent Siri dostupný v současných zařízeních Apple iOS. Uživatel zadává Siri příkazy nebo jí klade otázky, na které ona hned odpovídá.
Google Now nabízí podobné možnosti jako Siri, ale také poskytuje pasivní informace odvozené od polohy uživatele a povahy vyhledávaných dat (ráno ukazuje informace o počasí a zprávy z dopravy; upomínky schůzek se objevují s odhadovaným časem, kdy uživatel dorazí na místo; automaticky zobrazuje letové informace a palubní lístky atd.).
Takováto umělá inteligence by mohla být v kombinaci s přístroji naprosto přelomová. Častým problémem, se kterým se technik může potýkat, je např. potřeba nakonfigurovat přístroj v okamžiku, kdy oběma rukama drží měřicí sondy. S hlasovým ovládáním by měl technik volné ruce a navíc by mu to usnadnilo interakci s různými dalšími funkcemi. Umělá inteligence by navíc mohla předvídat a zvýrazňovat důležitá nebo jinak zajímavá data.
Osciloskop by mohl automaticky přiblížit a upravit nastavení pro část zobrazovaného signálu nebo by mohl podle tvaru signálu provést dodatečná měření. Měřicí přístroj využívající mobilní zařízení by mohl přejímat výhody inteligentního (tzv. kontextuálního) zpracování dat a navazujících informací.
Technologie běžné elektroniky se velmi rychle vyvíjí a ovlivňuje tak i další očekávání a požadavky generace Y. Je pouze otázkou času, než se tato očekávání a požadavky projeví i u měřicích přístrojů, které budou tito mladí technici používat při své práci. Tento rozvoj techniky přinese nejen podstatná vylepšení samotných přístrojů, ale technicky zdatná generace Y využije tento rozvoj při řešení konkrétních technických problémů, které tak budou probíhat mnohem rychleji, než si kterákoliv předchozí generace dokázala představit.
