Budoucnost výroby DPS v Evropě

O výrobě desek plošných spojů v Evropě a o její budoucnosti jsou k dispozici různé zprávy. Většinou se jedná o chmurné předpovědi a rady, jak situaci zlepšit. Na druhé straně, výroba DPS v Čechách a na Slovensku neukazuje žádné velké výkyvy, soudě alespoň podle dlouhodobého stabilního počtu aktivních výrobců. Podívejme se tedy na některé prognózy vývoje výroby v Evropě a zkusme si udělat vlastní závěr.

Tak např. článek “The 2015 European PCB Industry“ [1] porovnává situaci v Evropě v nedávné minulosti a přítomnosti a z toho vyvozuje závěr pro budoucnost tohoto odvětví průmyslu. V roce 1990 bylo v Evropě kolem 1 500 výrobců DPS, zatímco v roce 2000 už jen 1 000 a v roce 2005 dokonce pouze 500. Pokud by tento trend měl pokračovat, potom v roce 2015 zůstane v Evropě zřejmě jenom 250 výrobců.

Další článek [6] uvádí poněkud jiná čísla, avšak stejně negativní. Objem výroby desek v Evropě se v rozmezí let 1997 až 2009 snížil o 2/3, takže její podíl na celosvětové produkci je již jenom necelých 8 %. Slabá ekonomika v roce 2009 přinesla navíc výrazné snížení poptávek po DPS a tím i další propad ve výrobě. Každý rok zavírá svůj provoz 30 až 50 výrobců, většinou těch menších. Ale ani větší výrobci desek nejsou imunní vůči klesající poptávce po deskách, zejména když se hromadná výroba přesouvá dále na východ.

Problém není jenom v tom, že se zavírají provozy s výrobou desek. Omezení výroby se přenáší i na navazující odvětví průmyslu jako jsou např. výroba potřebného materiálu a strojního vybavení. Ukončením výroby se také ztrácí pracně získané know-how, nemluvě o tom, že určitý počet lidí přichází každoročně o práci.

Výrobcům desek, kteří v Evropě zůstali, nepřeje teď ani trh s potřebnými surovinami. Lamináty a kovy, které tvoří podstatnou část vstupních nákladů, v posledních dvou letech výrazně podražily [6].

Bylo by ale omylem si myslet, že s poklesem výroby desek se potýká jenom Evropa. Vždyť i USA má dnes pouze osmiprocentní podíl na trhu, zatímco před dvaceti lety pokrývalo 30 % celosvětové produkce.

Nezasvěcenému pozorovateli by se mohlo na první pohled zdát, že už prostě není potřeba tolika desek. Skutečnost je ale úplně jiná. Zatímco výroba DPS v Evropě i v USA klesá, celosvětově naopak stoupá. Podle IPC [2] se v roce 2010 vyrobilo desek přibližně za 44 miliard dolarů. Už léta se nejvíce desek vyrábí v Asii, kde se v minulém roce vyrobilo podle odhadů rekordních 86 % celosvětové produkce. Pouze podíl samotné Číny, země s více než 3 000 výrobci desek, se pohybuje kolem 34 %. Její meziroční přírůstek výroby byl v roce 2010 větší, než činil celý objem výroby v USA.

Otázkou je, proč se tak stalo a jak se s touto situací vyrovnat. Cena vyrobené desky založená na levné pracovní síle a státních subvencích v Asii může být jistě dobrým důvodem přesunu výroby z tradičních míst, ale asi to nebude důvod jediný.

Při hledání příčin bývá dobré podívat se i do vlastních řad. Pokud tak uděláme, zjistíme, že si Evropa s Amerikou mohou za mnohé stávající potíže s výrobou sami. Dobře to vystihl Robert Tarzwell ve svém článku „PCB: Becoming a Technology- Driven Business“ [4]. Jak říká, dnes už nedostanete objednávku na 6vrstvou des-ku s běžnými parametry, vyrobenou klasickým způsobem. Takovou desku si každý objedná v Asii, protože ji dostane levněji a mnohdy i rychleji. Lze však získat zakázku na 6vrstvou desku v expresním termínu (24 hodin), na desku s extrémně slabými spoji a odpovídajícími mikrootvory, na desku se silnou vrstvou mědi i uvnitř průchozích otvorů – zkrátka na velmi náročnou desku. Doba se mění, nemá cenu konkurovat masové a levné výrobě v Asii, je potřeba se věnovat náročným zakázkám.

Podobné stanovisko zaznělo i na EIPC konferenci v Norimberku v létě 2010, kde se Steve Driver z firmy Spirit Circuits z Anglie zabýval otázkou budoucnosti a přežití PCB průmyslu v Evropě (The Future of PCBs in Europe – How Can the Industry Survive?) [3]. Tradiční výroba desek nemá v Evropě perpsektivu, budoucnost spočívá ve flexibilní, rychlé a komplexní výrobě s poskytováním širokého spektra souvisejících služeb. Tomu odpovídá i informace [6], že výrobci desek, kteří v Evropě vydrželi, jsou většinou specializovaní výrobci, schopní nabídnout realizaci náročných zakázek.

Zdá se, že mnozí výrobci na starém kontinentu zaspali dobu a produkovali desky tak, jak to dělali před mnoha lety [4]. Elektronika je dnes ale jiná a novým požadavkům se musí přizpůsobit i výroba desek. Současné úspěšné výrobce DPS spojuje jediné – moderní technologie a špičkové vybavení. Důležitou roli hraje ještě jeden aspekt: úspěšní výrobci desek mají velmi dobrou znalost požadavků elektronického průmyslu. Jsou pružní, reagují rychle na změny poptávky a pozorně sledují nové trendy.

Přežít s výrobou desek ve vysoce konkurenčním prostředí vyžaduje efektivní a hospodárnou výrobu. Arieh Reichart z firmy Eltek ukazuje, že i běžná provozní šetrnost může vylepšit výsledky hospodaření firmy. Ve svém příspěvku poukázal na dosud přehlížený způsob možných úspor vhodným využitím odpadového materiálu (Waste on the Shop-Floor, Hidden Potential for Cost Saving) [3]. Jistě existují i další možná řešení vedoucí k vyšší hospodárnosti výroby.

Zajímavou a hlavně potěšitelnou skutečností je, že situace v Čechách a na Slovensku není v porovnání se zbytkem Evropy tak kritická. Vždyť počet výrobců dnes a před 10 lety se téměř nezměnil. Stejná jména, stejné adresy, zdá se, že všichni vyrábí. Že by se problémy, s nimiž se potýkají jinde, našim končinám vyhýbaly?

Možnou odpověď jsem získal při návštěvě jednoho z našich předních výrobců desek. Po prohlídce výrobních provozů bylo jasné, že vybavení i znalosti jeho pracovníků jsou skutečně na vysoké úrovni. Jak se stalo, že český výrobce desek je na tom přinejmenším stejně dobře (ne-li lépe), jako jeho dlouhodobě zavedený konkurent v západní Evropě? Vždyť většina domácích výrobců jsou v podstatě nové firmy, jež vznikly nebo se transformovaly teprve v průběhu 90. let. Ale právě v tom je asi odpověď. Tyto firmy začínaly a musely se vybavit potřebnými technologiemi i znalostmi. Pořídily si nejnovější technologie i stroje a naučily se s nimi pracovat. Nebyly vázány na stará zařízení, ani na zažité postupy. Teprve, když člověk zjistí, jak vysoké jsou finanční nároky na moderní vybavení takové výroby, ocení odvahu těchto začínajících firem. Je ale zřejmé, že se tyto investice vyplatily a propad výroby ve zbytku Evropy se našich firem příliš nedotkl.

To, že se chmurné trendy výroby v Evropě vyhýbají našim končinám, je jistě dobrá zpráva. Další pozitivní zprávou je sdělení německé organizace ZVEI-Fachverband PCB z konce minulého roku [5]. Výroba desek se v Německu v roce 2010 zvýšila na dvojnásobek oproti předešlému roku. Tento významný vzestup objemu výroby s sebou přinesl také zvýšení obratu v navazujícím průmyslu. Důvodem prudkého zvýšení výroby desek byly nízké zásoby, rostoucí poptávka a nové produkty v elektronickém průmyslu. Radost z této situace kazí snad jedině rostoucí ceny surovin, které výrobcům desek snižují zisk.

Zdá se tedy, že špatné zprávy musíme číst opatrně a nedělat ukvapené závěry. Výroba desek v Evropě se už asi nevrátí do původních kolejí, ale dozajista také zcela nezanikne. Bude i nadále výrazně menší než bývala, bude orientovaná spíše na rychlé dodávky malých sérií, specializovaná na náročné aplikace a doplněná o navazující servis. Nejvíce desek plošných spojů se nyní v Evropě vyrábí pro průmyslovou elektroniku, spolu s vojenskou a zdravotní elektronikou, zatímco desky pro spotřební elektroniku pochází většinou z Asie [6]. Tento trend výroby bude nejspíše pokračovat i nadále.