Chcete velký technický slovník? Zdarma dostanete celoživotní dílo

Denně ji potkáváme na každém kroku. Chcete před ní utéct? Chyba, za rohem na vás opět vyskočí. Kdo by ale bral nohy na ramena, když ji vlastně tolik potřebujeme! Při studiu, v práci nebo i běžném životě. Někteří z technické angličtiny sami překládají a jiným zase učarovala natolik, že pro ni svépomocí vytvořili obrovský slovník.

Nemá to „žádný háček“. Jen dva ve jméně

Pravda, s odbornou angličtinou se člověk nerodí. Co ale třeba takový cit pro jazyk, systematický smysl pro pořádek nebo láska k technice? Malý Ivan by mohl vyprávět. Už jako chlapce ho zajímalo, jak funguje elektřina. Sousedce např. opravil pojistku a použil přitom drátek z kabelu, jak to také odkoukal u starších elektrikářů. Dostal za to dokonce svou první výplatu ve výši deseti korun československých – ještě těch prvních, před měnovou reformou v roce 1953. A na střeše jejich domu také vyrostla větrná elektrárna. Posloužilo k tomu dynamo z jízdního kola, plechová vrtule a nějaké telefonní dráty. Když foukal silný vítr, dole v kuchyni svítila žárovka. No, trošičku.

Seznamte se, Ivan K. Bošňák se dvěma háčky a jednou čárkou. Tak se obvykle i představuje. Velké písmeno uprostřed používá k tomu, aby se odlišil od svého syna, taktéž Ivana. „Jsem starší ročník, narozený v roce 1940“, vzpomíná. „Pamatuji si elektronková rádia, první elektrické pračky i telefony s takovou klikou na boku, kterou se muselo nejdříve zatočit, pokud jste chtěli někam volat. Ptáte se mě na kybernetiku? Tak ta byla u nás v komunistickém bloku či socialistickém táboře ještě začátkem šedesátých let minulého století buržoazní pavědou.“

Jako mladý muž vystudoval elektrotechniku na Slovenské vysoké škole technické v Bratislavě (dnešní STU) a svou kariéru pak odstartoval v Tesle Bratislava, kde se vyráběla rádia. Samozřejmě elektronková, ale už i tranzistorová. „Lákala mě výpočetní technika, jednalo se tehdy o první tranzistorové počítače. Pamatuji si ještě děrnoštítkové a děrnopáskové vstupy či výstupy, ale i tiskárny s typovým válcem. První diskové paměti s úžasnou kapacitou 8 MB (slovy osm megabajtů) vážily více než sto kilo“, vysvětluje s pobavením. Později nastoupily řídicí počítače pro průmysl a energetiku, tvorba softwaru, tenkrát se tomu říkalo programové vybavení, a první databázové systémy na zpracování dat. „Byly to krásné časy, když jsme slavili, že počítač dnes fungoval bez poruchy celou směnu“, nepřestává se usmívat. Jenže pak zvážní, to když hovoří o pádu režimu, ale i řídicím systému jedné budované velké elektrárny na Slovensku, kde krátce před revolucí pracoval. Těsně před padesátkou si proto vyzkoušel, jaké to je být na úřadu práce. Během několikaměsíční nezaměstnanosti však nelenil, oprášil dřívější znalosti němčiny a s využitím prvních projekčních softwarových nástrojů pokračoval v zahraničí jako elektroprojektant. A nebyl tenkrát rozhodně sám. Do rodné země se pak vrátil na pozici obchodně – technického manažera pro přístroje a zařízení v energetice.

Šedesát let od šedesátých let

Blížil se konec milénia a čas odchodu do důchodu. „Co jen budu dělat“, ptal se sám sebe. Zařídil si doma kancelář, dnes tomu říkáme „home office“, a překládal odborné texty. Anglické, německé, české i slovenské. Šlo mu to. Měl přitom k dispozici vlastní databázi odborných termínů a zakoupil si též překladatelský software. Základy našeho slovníku, ke kterému se konečně dostáváme, vznikaly již na počátku šedesátých let, kdy si autor do karis bloku nebo, chcete – li, kroužkového zápisníku poznamenával anglická, německá, ruská, slovenská a také česká slovíčka z elektrotechniky. Kdyby jen tušil, jak dalece se jeho dílo nakonec rozroste! Navštěvoval technickou knihovnu, kde odebírali zahraniční odborné časopisy a hltal jednu novinku za druhou. Zápisky logicky nabývaly na objemu, až blok jednoho dne přestal stačit. S příchodem osobních počítačů mohlo naštěstí dojít k převodu všech poznámek do databázové podoby, která se pak během překladů skvěle zúročila.

Před více než čtyřiceti lety, roku 1982, vydalo Státní nakladatelství technické literatury (SNTL) vynikající anglicko – český a česko – anglický elektrotechnický a elektronický slovník kolektivu autorů pod redakčním vedením Libuše Malinové. „Ten mám dodnes v knihovně a je opravdu hodně opotřebovaný“, hodnotí Ivan K. Bošňák. Jenže tištěné slovníky byly tenkrát uspořádané podle hesel, což pro automatizovaný překlad nevyhovovalo. Ideální jsou dvojice odborných názvů s možností vyhledávání přibližné shody, vzhledem ke gramatice jazyka. Autor si proto zmíněné dvojice zapisoval tak, jak je v překladech sám i použil. Algoritmus nebyl vůbec složitý: hledej výraz ve slovníku a pokud se to nepodaří, prostě jej doplň (1. pád, jednotné číslo, neurčitý tvar). Nejlépe i s poznámkami či odkazy.

V roce 2002 měl již desítky let pečlivě připravovaný elektrotechnický slovník dost velký rozsah na to, aby mohl konečně vyjít knižně a potěšit odbornou veřejnost. Učitele, vývojáře, projektanty, obchodníky, manažery, tlumočníky, překladatele nebo i studenty. Osloveno bylo hned několik nakladatelů v České republice i na Slovensku, až se vše podařilo zrealizovat díky ostravskému vydavatelství Montanex, a.s. Anglicko – český a česko – anglický slovník (ISBN 80-7225-069-8, viz také fotografie) obsahoval přibližně 50 000 dvojic, světlo světa spatřil o rok později a byl docela rychle vyprodaný. „Hodně lidí mě tenkrát žádalo, zda by si jej mohli naskenovat nebo abych jej zpřístupnil i v elektronické podobě“, vzpomíná odborník na slovo vzatý.

Celý život v jednom týdnu

Překládání samozřejmě vynášelo, ale všeho až do času. „Od určitého věku již nehodláte nahánět práci po nocích nebo přes víkendy, protože s tím klient spěchá a už včera bylo pozdě. Vy za to přece nemůžete“, směje se Ivan K. Bošňák. Po deseti letech stál proto znovu před otázkou, co bude dělat. Odpověď na sebe naštěstí nenechala dlouho čekat. „Dokončím svůj slovník, zveřejním ho na webu a bude konečně zadarmo“, vysvětluje autor své myšlenkové pochody. To se však snadněji řekne, nežli udělá.

„Dílo jsem chtěl jen doplnit o tohle, přidat ještě tamto. Další den jsem ale objevil zase něco nového, no a to tam přece taky nesmí chybět“, lamentuje zkušený elektrotechnik s celoživotní odbornou praxí. Čas plynul a z padesáti tisíc hesel či podhesel, které ve své době symbolizovaly nejpodrobnější, ale též nejaktuálnější jednosvazkový elektrotechnický slovník svého druhu, byl rázem trojnásobek. To znamená sto padesát tisíc anglicko – českých protějšků s doplňujícími poznámkami či odkazy. Ale řekněte, dají se vůbec obory, jako je elektrotechnika, energetika, světelná technika, elektronika, automatizace a řízení, informatika nebo např. zdravotnické přístroje jen tak odbýt? A to máme pouze jednu finální jazykovou verzi, více jich opravdu není. Skutečné důvody redakce zná, nicméně autor o nich nechce příliš hovořit a udržuje si raději profesní nadhled, aby z toho nebyla, jak říká, politika.

Jen si to představte, pokud by vám nyní vyslovení každého hesla zabralo na obou stranách, anglické i té české, pokaždé dvě vteřiny, máte v kuse co dělat bezmála celý týden! Muselo však padnout rozhodnutí: rok 2024 bude vážně poslední. Zkrátka, konečný termín. Roky přibývaly a v překladech, které začaly být stále častěji strojovou záležitostí, navíc záhy nastoupila umělá inteligence. „‚Artificial Intelligence‘, zkráceně ‚AI‘, česky též ‚UI‘“, nechává se opět unést. Ale pozor, nezaměňovat s uživatelským rozhraním, ani součinem stejnosměrného napětí a proudu. Slovník, tedy nyní spíše již rozsáhlou databázi systematicky shromážděných a zpracovaných pojmů, autor ještě několikrát pečlivě prošel a upravoval, někdy opravoval, jindy zase škrtal, až vše 24. října loňského roku nadobro uzavřel. A jak slíbil, výsledné dvojice anglicko – českých termínů či odborných názvů zpřístupnil [1] v podobě textového či pohodlnějšího excelovského souboru volně ke stažení, tzv. „free download“. Uživateli je navíc dovoleno, aby celoživotní dílo bratislavského technika libovolně užíval a v případě potřeby začlenil i do své vlastní báze. Naštěstí je už nemusí stahovat do žádné stokilové diskové paměti, kde by se celé s trochou štěstí vešlo pouze jednou.

S inteligencí se nebojuje

Tvůrce velkolepého projektu o 150 969 řádcích (povšimněte si prosím, že nejde o prvočíslo) přiznává, že mu při tvorbě velmi pomáhaly firemní anglicko – německé slovníky a zejména bezplatně přístupné terminologické databáze IEC a DIN, kde máme uvedené i definice. Zapomenout samozřejmě nesmíme ani na zpoplatněné české technické normy (ČSN), ale nejen to. „V posledných rokoch som sa ‚prechádzal‘, to perfektné české ‚brouzdal‘, po webe, čítal som odborné texty a vyberal nové termíny“, usmívá se v rodném jazyce. Skvěle rovněž posloužila Internetová jazyková příručka ÚJČ AV ČR a otisk zde nejednou zanechal i náš odborný časopis DPS Elektronika od A do Z, ve kterém se ostatně terminologii sami často věnujeme – v předchozím vydání např. z oblasti Digitálního Česka [2]. Děkujeme.

„Přeji si, aby můj slovník byl nyní volně přístupný a úplně zadarmo. Také by mě potěšilo, kdyby se objevil nějaký nástupce a dále pokračoval v započaté práci“, neskrývá své zapálení pro věc Ivan K. Bošňák. „Ať se nestydí, rád mu přenechám celou svoji databázi,“ slibuje s neutuchajícím nadšením. Projekt má rozhodně kam růst a reflektovat přitom obrovský rozmach na poli technologií, stejně jako další přirozený vývoj odborného jazyka. Rozšířit by se každopádně mohl i význam stávající užité slovní zásoby, třeba pro „headroom“ či „rail-to-rail“ (viz operační zesilovače) nebo v díle jinak hojně zastoupený „dropout“, „drop-out“, resp. „drop out“ (zde např. u lineárních stabilizátorů, za které se ostatně také přimlouváme). Ale to už je zase jiný příběh. Napíše ho někdo?

Co si budeme říkat, technickému prostředí nepřestane anglický jazyk podle všeho jen tak dominovat. Pravda, je sice mnohdy nadužívaný, ale spojuje přece širokou veřejnost a odborníkům se v něm dokonce zdají sny. Spousta mladých lidí už v angličtině rovnou myslí, takže pro ně není vůbec jednoduché, vyjádřit se v rodném jazyce, natož pak odborně. Je to zkrátka boj, když musíte sami vyhledávat a sáhodlouze studovat zahraniční materiály, abyste pak přišli s údernými domácími názvy a možná vymysleli i něco nového, co tu ještě nebylo. Zvláště, když bude místo opisu často výstižnější ponechat výchozí originál, který stejně všichni znají a dobře mu i rozumí. To by ale nesměla být naše přebohatá mateřština zase tak líbivá! „Podobné to bylo kdysi s převahou latiny. Jenže přišlo osvícenství, národní kultury a přibyla zde krásná slova, jako je napětí, proud, odpor, kmitočet nebo jen takový vodič“, vrací se tvůrce velkého technického slovníku zpátky do minulosti. Prosím jej, aby ve svých požehnaných osmdesáti čtyřech letech zkusil, podobně jako kdysi kněžna Libuše, pohlédnout ještě opačným směrem. Chvíli ostří, ale pak se znovu nadechuje. „Kdoví, možná bude česká umělá inteligence UI národně uvědomělá a jednou začne i ona tvořit krásné české texty“, uzavírá smířlivě.
 

Fotografie: slovník s laskavým svolením Knihobot; archiv Ivana K. Bošňáka

robenek@dps-az.cz