IPC je zkratkou organizace The Institute of Printed Circuit, která vznikla z iniciativy šesti výrobců desek plošných spojů v USA v roce 1957. V té době byla výroba DPS v začátcích, nebyly s ní velké zkušenosti ani neexistovaly žádné doporučené postupy – byla to zkrátka doba hledání optimálních řešení. Jako cíl si tato nová organizace vytkla propagovat výhody použití DPS oproti ručně drátovaným řešením, zavést základní standardy pro výrobu a použití DPS, přinést statistické marketingové údaje a umožnit výměnu informací mezi jednotlivými firmami v oboru.
Již během prvního roku existence vydala organizace IPC svoji první publikaci nazvanou „How to Design and Specify Printed Circuits“, která se setkala s velkým ohlasem. Byl to první krok k vydávání návodů, směrnic a standardů zaměřených na vše kolem DPS. První IPC standard pod názvem IPC-D-300 (Dimensions and Tolerances for Single and Double Sided PWBs) byl vydán v roce 1960, tedy ještě v době, kdy se např. Zenith, známý americký výrobce televizorů, chlubil právě tím, že jeho výrobky nepoužívají DPS.
IPC začala postupně spolupracovat s různými organizacemi pro standardy jako jsou ANSI a IEC, otevřela členství i pro ostatní zájemce, nejdříve v USA a potom i v zahraničí. Propagace DPS, technická osvěta a snaha o standardizaci v návrhu, výrobě a montáži DPS učinila IPC institucí s globální působností, která je rovnocenným partnerem oficiálním státním úřadům.
V roce 1977, po 20 letech úspěšné činnosti, změnila IPC své jméno na Institute for Interconnecting and Packaging Electronic Circuits, které bylo v roce 1998 modifikováno do jeho současné podoby: IPC s podtitulem „Association Connecting Electronics Industries”. Dnes má IPC přes 2700 členů z 53 zemí, kteří zastupují jak firmy aktivní ve výrobě DPS, tak i různé organizace, univerzity i jednotlivce. Sídlo IPC se nachází v americkém Chicagu.
Organizace IPC je známá především svými standardy. Během své více než padesátileté činnosti vytvořila směrnice snad na vše, co se desek plošných spojů týká. Od jejich návrhu, přes výrobu, použité materiály, osazování, pájení, čištění, testování, opravy, kabeláž atd. I když převážná většina standardů je zaměřena technicky, některé předpisy a doporučení se týkají i všeobecných záležitostí s návazností na DPS. Tak např. jeden z posledních standardů IPC-1071 se zabývá otázkou duševního vlastnictví návrhu desky při zpracování podkladů a při výrobě.
Obr. 1 Přehled základní struktury IPC standardů
Se svolením autora jsou k ilustraci typů standardů a jejich možných aplikací v tomto článku použity obrázky z přednášky pana Lars-Olofa Wallina z IPC na semináři PBT Rožnov v roce 2010 [1]. Na obr. 1 je přehled základních standardů IPC, který pokrývá celé spektrum práce s DPS. Začíná od návrhu desky (dole) a pokračuje až ke konečnému výrobku (nahoře). Na tyto základní standardy navazuje celá řada dalších směrnic, které je rozvádějí podrobněji. Jako příklad detailnějšího dělení standardů podle zaměření jsou na obr. 2 uvedeny standardy pro osazování a navazující operace. Standardy vznikají ve specializovaných výborech, které jsou řízeny pracovníky IPC. Účast v těchto výborech však není omezena pouze na členy IPC, přispět k práci na daná témata mohou i odborníci, kteří nejsou v organizaci registrováni.
Obr. 2 Ukázka IPC standardů pro osazování a navazující operace
Přestože organizace IPC není státní institucí a tudíž používání jejích standardů není pro nikoho povinné, jsou tyto standardy všeobecně respektovány. Používají je firmy po celém světě, protože jsou zpracovány vysoce odborně a jejich relevantnost je osvědčená v praxi. Cílem standardů je zajištění výroby DPS s určitými technickými a kvalitativními parametry s možností záruky. Dodržením IPC standardů lze předpokládat, že daná deska plošných spojů bude vyhovovat dnešním náročným požadavkům.
Je to otázka prestiže dané firmy, zda se může prokázat dodržováním IPC standardů, protože pro zákazníka to je záruka určité technické úrovně a kultury výroby. O tom, že tyto standardy jsou skutečně na velmi dobré úrovni svědčí i fakt, že mnohé z nich byly v USA přijaty i jako standardy pro vojenské účely. Na rozdíl od různých národních norem a předpisů mají IPC standardy globální platnost, což je velmi důležité a výhodné v mezinárodním obchodním styku.
IPC standardy nejsou k dispozici zdarma, protože představují výsledek dlouhodobé práce týmů odborníků. Cena se pohybuje zhruba kolem 50–90 dolarů, přičemž pro členy organizace IPC je nižší. Kromě tištěné dokumentace lze získat i elektronickou verzi (bez možnosti tisku) pro jednoho uživatele, pro celou firmu (site license) nebo licenci pro globální použití (global licence).
Se standardy má přímou souvislost také další činnost organizace IPC – školení a certifikace pro firmy i jednotlivce. Školením získá daný pracovník všechny potřebné znalosti k určité činnosti ve výrobě a práci s DPS. Firmy posílají své pracovníky na školení IPC, protože potřebují mít záruku jejich odborné způsobilosti. Certifikace proškolených pracovníků potom dodává firmám konkurenční výhodu. Typů školení je celá řada. Např. školení a certifikace zaměřená na návrh DPS jsou pořádána jak v základní formě, tak také pokročilé. Školení probíhají v různých jazycích, např. anglicky, německy, francouzsky, rusky, polsky atd.
Další informace: www.ipc.org.
[1] Lars-Olof Wallin: IPC Information (PBT Rožnov 2010)