Technika a její historie

Onehdy jsem si, už poněkolikáté, četl v knize od A. A. Hocha „Vynálezy, které změnily svět“ v antikvárním vydání z roku 1940. Je to neobyčejně poutavý a strhující popis toho, jak komplikovanými cestami a zákrutami se rodily technické poznatky a koncepce, jež pak vyústily do století páry a století elektřiny. To nejnápadnější, co bychom v oněch vyprávěních mohli vypozorovat, jsou dlouhé intervaly, často několik desetiletí, po kterých teprve následovaly inovace. A kolik bylo vynálezců, kteří své myšlenky neprosadili, krachovali, až konečně některý z nich to dotáhl do cíle a zrodilo se nové technické řešení. V závěrečné části zmiňované knihy, psané ke konci třicátých let minulého století, nacházíme nesmělé úvahy, jak to bude s technikou dál v budoucnosti.

Dnes, v protikladu k tak zdlouhavému pokroku v minulosti, se nám jeví už stav před řekněme deseti lety jako technická minulost. Například televizory s vakuovou obrazovkou. Jak starý mobil už je pro nás nemoderní a vyvolává v nás nutkání si koupit nový?

Dnešní technika a výroba nás s masivní pomocí marketingu a reklamy orientuje na takzvaný „replacement market“ – trh, kde používáme průmyslové výrobky a přístroje nanejvýš pár let, pak se jich zbavíme a nahradíme je módnější verzi. Pro jejich složitost nám je stěží někdo opraví.

A přitom mnozí z nás ještě máme osobní zkušenosti z časů, kdy technika byla docela srozumitelná i pro neškoleného člověka s praktickým uvažováním – kdekdo si uměl něco seřídit nebo opravit u motorky nebo osobního auta nebo v rádiu, možná i v televizoru nebo pračce, vlastníma rukama.

A nepochybně se nám občas po těch dávných časech, kdy nám tato jednodušší a srozumitelnější technika sloužila spoustu let, docela zasteskne.

V technicky rozvinutých regionech, kde v minulosti velké strojírenské firmy ve vlastním zájmu podporovaly u místních lidí vzdělanost a dovednosti potřebné pro svou výrobu, žije stále ještě spousta jejich odchovanců, pro něž technika zůstává vděčným koníčkem a zálibou.

Není divu, jestliže se některý z nich začne věnovat technickému sběratelství. Zálibě hodné velkého respektu, neboť tak se zachraňují předměty, jež by se jinak ocitly na skládkách nebo se časem rozpadly někde v kůlnách nebo na půdách.

Jedním z nich je i zakladatel firmy HaS Lanškroun s.r.o. pan Karel Hrodek, který prožil celý svůj aktivní věk v průmyslovém prostředí podniku TESLA Lanškroun a poté ve své firmě, navazující na některé aktivity TESLY.

Podporuje i sponzoruje řadu aktivit uchovávajících písemné nebo hmotné památky průmyslové minulosti regionu. Ve druhé polovině 20. století totiž bylo Lanškrounsko centrem československé výroby pasivních elektronických součástek a také výroby souvisejících strojů a linek.

Pan Hrodek říká: „V posledních letech jsem se začal věnovat soustavnému shromažďování historických verzí elektronických součástek. Hlavně jsem se zaměřil na součástky pocházející z lanškrounské TESLY a několika jejích pobočných závodů.

Z počátku to šlo poměrně snadno. Ale později, když jsem se snažil sestavovat jejich úplné výrobní řady, bylo nutné chybějící součástky získávat i vymontováním ze starých rádií a televizorů. Pro tyto staré přijímače to vlastně znamenalo likvidaci. Bylo jich škoda, a tak jsem je po nějaké době naopak začal soustřeďovat a místo rozebírání je renovovat. A z toho vznikly dnešní sbírky nejen historických rádií, ale i magnetofonů a hudebních skříní. A vedle toho i ta dnes už skoro kompletní sbírka lanškrounský elektronických součástek.“

Zlomovým okamžikem se stal duben 2009. Tehdy bylo v prostorách společnosti HaS Lanškroun s.r.o. v Dolní Čermné pro veřejnost otevřeno Muzeum historických rádií.

Sbírka obsahuje pečlivě renovované a ve většině případů stále ještě funkční výrobky z mnoha evropských zemí od krystalového přijímače z roku 1927 přes elektronkové síťové přijímače z třicátých až šedesátých let až po první typy přijímačů tranzistorových a na baterie, vyráběných v tehdejším Československu od roku 1958.

Dva roky po otevření Muzea historických rádií v Dolní Čermné proběhla další akce v Lanškrouně ve výstavních prostorách Městského muzea Lanškroun. Během dubna 2011 mohla široká veřejnost zhlédnout na výstavě „Sběratelé Lanškrounska se představují“ výběr třinácti nejzajímavějších z celkem víc jak 200 historických rádií ze sbírky pana Hrodka.

Vypovídací hodnota sbírek historických rádií a součástek samozřejmě roste s počtem a rozmanitostí exponátů. Pro náš cíl – uchovat co nejživější památku na vývoj spotřební elektroniky ve světě, na území Československa i v regionu Lanškrounsko – uvítáme jakékoliv další sbírkové předměty, jak přijímače, tak i součástky. Ale i písemné dokumenty nebo fotografie či katalogy výrobků, časopisy, inzeráty. Aby obraz naší technické minulosti byl co nejvíce zřetelný a plastický.

Těšíme se, že se ozvou nadšenci, kteří nás podpoří. Kontakty a informace najdeme na www.hasdc.cz a pozvání do Muzea historických rádií na:

http://www.dolni-cermna.cz/mestys/muzeum-radii/.