Tento článek přináší některé zajímavé informace prezentované na workshopu IPC/EIPC pod názvem „Design for Manufacturing: Challenges & Opportunities“. Protože celá prezentace je velmi rozsáhlá, je zde uvedena pouze její část věnovaná obecným pravidlům pro DFM.
V elektronickém průmyslu závisí kvalita a spolehlivost jakéhokoliv výrobku na schopnosti výrobce daný produkt správně vyrobit, ať už se jedná o vlastní, nebo zakázkovou výrobu. Výrobní problémy jsou jedním z hlavních důvodů, pro který mnohé firmy nemohou splnit své závazky, což jim způsobuje nemalé finanční ztráty a v důsledku i nedůvěru trhu. Velký počet inženýrů a také manažerů zaměřuje svoji pozornost kupodivu na proces výroby, i když ten je jenom jedním důvodem případného neúspěchu – vývoj a návrh výrobku má na kvalitu výroby zásadní vliv.
DFM (Design For Manufacturing) je proces, který zajišťuje, aby navržený výrobek mohl být daným výrobcem bez problémů vyroben. Předpokladem pro zajištění tohoto procesu jsou jednak dobré znalosti jednotlivých procesů výroby a pak také reálné zohlednění limitů dodavatelského a výrobního řetězce.
Vývoj výrobku by měl zajistit optimalizaci výrobních postupů, výběr dodavatelů, zásobování potřebným materiálem, výrobu holých desek, osazování, výstupní kontrolu, zasílání výrobku, služby a opravy. Současně by měl brát v úvahu náklady na výrobu, kvalitu, spolehlivost, soulad s předpisy, bezpečnost a co nejkratší dobu dodání na trh.
DFM je během procesu návrhu výrobku často podceňováno také proto, že vývojový tým nemá dostatečné znalosti ani o dodavatelích ani o výrobě. V případě návrhu desky plošných spojů se navíc DFM zaměňuje za kontrolu dodržení návrhových pravidel (DRC), která ovšem vůbec nezajišťuje návaznost na následující proces výroby.
Obr. 1 Pravidlo 10 od koncepce do výroby
Na obr. 1 je názorně vidět, že náprava nevhodného provedení výrobku z pohledu výroby se nejlépe řeší ještě ve stadiu jeho koncepce či vývoje, protože náklady na pozdější řešení jsou v každém dalším cyklu 10násobně dražší.
Základem procesu DFM je sestava pravidel či doporučení, která pomohou týmu vývojářů zlepšit vyrobitelnost produktu, zvýšit jeho kvalitu, snížit náklady a zvýšit spolehlivost. Tato doporučení musí být upravena podle potřeb dané firmy, konkrétního výrobku a používaných technologií. Zde je tedy desatero doporučení DFM pravidel pro vývojový tým:
„Ti, kdo se nepoučí z historie, jsou odsouzeni ji opakovat.”
Je potřeba vyvinout a zavést strategie, které poukáží na předešlé chyby a zabrání jejich opakování. Poznejte a snažte se analyzovat problémy, které vznikly při výrobě v minulosti, zejména s ohledem na:
Tyto aspekty jsou kritické, pokud se přenášejí přes stávající technologie do vývoje nových výrobků. Nejlepším přístupem je mít efektivní systém, který umožní identifikovat, uchovat a sdílet tyto „historické“ zkušenosti v rámci celé firmy. Proto je po uvedení výrobku na trh dobré se sejít v rámci celé firmy a zpětně si vyhodnotit poznatky a zkušenosti.
Vytvořte si svoje vlastní standardy vývoje, návrhů, zásobování, výrobních procesů a potřebného vybavení, které bude vaše firma používat. Ty by měly být založeny na zkušenostech a znalostech v jednotlivých oborech. Jejich dodržováním se:
Nevymýšlejte již vymyšlené – nezabývejte se něčím, co lze už hotové koupit.
Omezte používání netypických nebo unikátních komponentů – ty mívají vyšší cenu kvůli malému objemu výroby a menší konkurenci dodavatelů a mohou být také nižší kvality, než se uvádí. Navíc je u nich větší riziko přerušení dodávek.
„Všechno by mělo být zhotoveno tak jednoduše, jak je to jen možné, ale ani o trochu více jednodušeji.“ – Albert Einstein
Omezení počtu komponentů je jeden z nejlepších způsobů, jak snížit náklady na výrobu a sestavení výrobku, přičemž navíc zvyšuje kvalitu a spolehlivost. Výhodou je, že snižuje:
Používání součástek a dílů by mělo jít cestou jejich vícenásobného využití a multifunkčních komponentů.
Připravte si seznam schválených a preferovaných komponentů. CAE/CAD systémy by pak měly být konfigurovány tak, aby měly přístup právě k těmto součástkám a dílům.
Kdykoliv to je možné, používejte v mechanických konstrukcích jednodílné struktury, jako jsou výlisky, odlitky, vystříknuté části a podobně, místo několika vícedílných částí, které jsou navzájem spojeny šrouby, lepidlem atd.
Používejte multifunkční komponenty, které pracují lépe než ty, které jsou určeny pouze pro jedinou funkci. Využívejte kryt nebo základnu jako chladič, v sestavách využívejte vodítka, navádění nebo samozamykací techniku.
„Cokoliv, co nepřidává výrobku zvýšenou hodnotu, je ztrátou, kterou je potřeba zmenšit nebo eliminovat.“
Při vývoji výrobku je dobré brát ohled na tzv. „štíhlé“ (lean) procesy a operace, které mohou představovat dodávky, výrobu, osazení atd., kde „štíhlý“ znamená maximálně efektivní. Uplatnění štíhlého procesu má následující výhody:
Přechod na štíhlý výrobní proces vyžaduje zavedení určitých pravidel pro výrobu, např.:
Správný vývoj a návrh výrobku umožní:
V procesu výroby dochází k sedmi typům ztrát:
Minimalizujte manipulaci s díly a součástkami, které vedou k zajištění jejich správné orientace, polohy a sestavení. Toho lze dosáhnout následujícími zásadami:
Používejte zásad efektivního spojování a upevňování. Upevňovací a spojovací materiál zvyšuje náklady na výrobu, manipulaci a proces spojování, protože:
Vyhněte se upevňovacímu materiálu se závitem, zvažte jiné alternativní řešení (např. použití rychloupínačů). Pokud upevňovací a spojovací materiál musí být použit, minimalizujte jeho různorodost. Měly by být preferovány samořezné šrouby a šrouby s kuželovou hlavou.
„Omyly se stávají, co se může pokazit, to se pokazí!“
Udělejte operaci osazování a sestavování vizuálně jasnou, dobře definovanou:
Používejte naváděcích technik u dílů, aby je bylo možné vložit do sestavy pouze správně.
Zabudujte do výrobku a jeho dílů snadnou možnost ověření správnosti sesazení:
Používejte předpisy a tato DFM doporučení:
Možnost kvalitního testování a oprav dělá výrobek efektivní, spolehlivý a cenově dostupný.
Cheryl Tulkoff má více než 22leté zkušenosti ve výrobě elektroniky s důrazem na analýzy neúspěchů a spolehlivosti. Začala u výroby polovodičů, přešla k výrobě holých desek, zabývala se funkčním testováním a testy spolehlivosti, pracovala na analýzách a vyhodnocování návratnosti. Získala bakalářský titul na univerzitě Georgia Tech v USA. Publikuje, pořádá školení a semináře, působí ve vedení organizací ASQ a IEEE a je členem SMTA a iMAPS. V současné době pracuje ve společnosti DfR Solutions.