Seriál přinesl souhrn základních informací o programovatelných logických obvodech, jejich vnitřních strukturách, použití, principech vývoje aplikací a vývojových prostředcích. Dále seriál lehce představil nejdůležitější jazyky používané pro návrh a simulace logických obvodů. Samostatná kapitola byla věnována vlivu asynchronních signálů na funkci synchronních logických obvodů a způsobům, jak se vyhnout případným problémům.
Kompletní problematika vývoje komplexních logických systémů založených na programovatelných logických obvodech mnohonásobně přesahuje rozsah tohoto seriálu. Zájemci o tento obor mohou nastudovat další informace v odkazech a literatuře uvedené v této závěrečné části.
Dva nejvýznamnější světoví výrobci programovatelných logických obvodů jsou (v abecedním pořadí) firmy Altera a Xilinx. Další dva významní hráči na tomto poli jsou firmy Lattice Semiconductor a Microsemi. Zájemce o programovatelnou logiku najde na webových stránkách těchto firem obrovské množství dokumentace k jejich programovatelným logickým obvodům, vývojovým prostředím, ale i obecné a praktické informace týkající se vývoje programovatelné logiky.
Webové stránky výrobců programovatelných logických obvodů:
Kromě literatury a dokumentace poskytují všichni tito výrobci na webu ke stažení i jejich vývojová prostředí. Ta je možné získat jak v placených verzích, tak i zdarma s částečně omezenou funkcionalitou. Verze poskytované zdarma obvykle podporují pouze menší obvody, což pro seznámení s programovatelnou logikou nebo menší projekty nemusí být vůbec překážkou.
Jazyky VHDL, Verilog, SystemVerilog, SystemC, PSL jsou v dnešní době standardizovány organizací IEEE. Souhrn odkazů na jednotlivé standardy je uveden na webu organizace Accellera, která vývoj těchto jazyků zastřešuje:
http://www.accellera.org/downloads/ieee/
Některé standardy jsou k dispozici zdarma, za některé je třeba zaplatit licenční poplatek. Obecně je ale třeba zmínit, že tyto standardy definují jednotlivé jazyky a jsou nutné pro jejich implementaci v různých nástrojích. Pro výuku a používání těchto jazyků nejsou standardy příliš vhodné. Naštěstí existuje mnoho knih věnovaných popisu a výuce návrhových a verifikačních jazyků. Pro představu stačí zadat název jazyka jako klíčové slovo do vyhledávače na některém velkém internetovém knihkupectví.
Kromě knih je možné využívat i různé online zdroje:
Kromě učebnic a různých seminářů existuje plno literatury věnované obecně vývoji číslicových systémů, návrhu integrovaných obvodů, metodologii návrhu i verifikace.
Opět stačí zadat správná klíčová slova v internetových obchodech a při výběru se řídit čtenářskými recenzemi a zveřejněnými náhledy knih. Z online zdrojů bych rád zviditelnil projekt OpenCores:
OpenCores představuje databázi open- -source IP jader pro FPGA/ASIC. Jádra je možné používat ve vlastních projektech, ale mohou dobře posloužit jako studijní materiál pro výuku HDL a vývoje pro FPGA. Samozřejmě je dobré ke zveřejněným jádrům přistupovat obezřetně. Jedná se o sbírku prací mnoha různých vývojářů a ne každý zdrojový kód je skutečně napsán ideálně.
Následuje přehled nejdůležitějších vývojových nástrojů pro FPGA. Některé z těchto systémů jsou poměrně drahé komerční nástroje, některé jsou poskytovány zdarma alespoň v částečně funkčně omezených verzích. Často se jedná o omezení podpory těch největších a nejrychlejších FPGA, zatímco běžnější a dostupnější obvody jsou plně podporovány.
Kompletní vývojová prostředí pro FPGA poskytují především výrobci programovatelných logických obvodů.
V současné době vyvíjí vlastní HDL simulátor pouze jediný výrobce programovatelných logických obvodů, a to firma Xilinx. Všichni ostatní výrobci poskytují upravené verze simulátorů jiných firem. Samozřejmě je vždy možné používat plnohodnotnou verzi některého „velkého“ simulátoru, který obvykle běží rychleji a podporuje mnoho pokročilých funkcí, třeba pro podporu formální verifikace a podobně.
Samostatné nástroje pro syntézu třetích stran v poslední době ztrácejí na významu. Někteří výrobci FPGA používají upravené verze standardních nástrojů ve svých kompletních vývojových prostředích. Většina však vyvíjí vlastní syntezátory, které již dávají natolik dobré výsledky, že použití dalšího specializovaného nástroje má opodstatnění pouze ve speciálních případech.
Nejdůležitější samostatné nástroje prosyntézu:
Přestože nabídka české literatury věnované problematice programovatelné logiky nedosahuje šíře té anglicky psané, je i u nás k dispozici několik knih určených především začátečníkům.
Kromě těchto aktuálních knih samozřejmě existují různé starší učebnice číslicové techniky, které jsou stále použitelné pro získání základních znalostí o logických obvodech. Programovatelné logické obvody pouze úžasným způsobem rozšiřují možnosti, co se týče rychlosti a velikosti navrhovaných obvodů.