Nedávný rozhovor s jedním zájemcem o studium elektrotechniky v zahraničí mě přiměl k zamyšlení, jak jsou vlastně jednotlivé univerzity ve světě úspěšné. Na internetu lze nalézt celou řadu různých hodnocení a porovnání univerzit jak ve světě, tak i v jednotlivých regionech. Jedno z nich, které je uvedeno na webu QS Top Universities [1], zahrnuje nejen žebříček jejich úspěšnosti, ale přináší i celou řadu dalších užitečných informací pro zájemce o studium. Pořadí univerzit je odvozeno od jejich reputace v akademické i komerční sféře a také podle výsledků jejich výzkumné činnosti. Lze se také dozvědět, nakolik je daná univerzita pro studenty vhodná z hlediska placení školného, získání stipendia, ubytování, možností budoucího uplatnění atd. Protože nás zajímá obor elektrotechnika, nastavil jsem při výběru oboru filtr „Engineering – Electrical & Electronic“, což přibližně odpovídá zaměření našich elektrotechnických fakult.
V celkovém pořadí první stovky univerzit vedou ty z USA (celkem 27 škol), zatímco ostatní země jsou zastoupeny pouze několika univerzitami, a to v pořadí: Čína a Hongkong (10), Austrálie a Nový Zéland (8), Jižní Korea (7), Velká Británie (7), Japonsko (5), Indie (4), Tchaj-wan (4), Německo (4) atd.
Zajímavé je umístění zemí, které jsou srovnatelné s Českou republikou. Počet zastoupení jejich univerzit v první stovce je zajímavý: Švédsko (3 školy), Švýcarsko (2), Dánsko (2), Singapur (2), Nizozemsko (1), Belgie (1). Když vezmeme v úvahu nepříliš vysoký počet obyvatel těchto zemí v porovnání s těmi většími, potom je zřejmé, že zaujímají naprosto výjimečné postavení ve výuce elektrotechniky. Nejlépe je to vidět na příkladu Singapuru, který má v první desítce škol hned dvě univerzity. Mě osobně také překvapilo Švýcarsko, když jedna z jeho technik (ETH Zurich ) zaujala jako nejlepší evropská elektrofakulta v celkovém pořadí 5. místo a další švýcarská škola (Ecole Polytechnique Fédérale de Lausanne) obsadila rovněž výbornou 26. pozici.
Žebříček první stovky univerzit s elektrotechnickým zaměřením lze také roztřídit podle jednotlivých regionů světa:
Vezmeme-li v úvahu, že v porovnání se svými protějšky v Evropě a Severní Americe je většina univerzit v Asii relativně mladými institucemi, potom nelze než obdivovat rychlost, s jakou se vypracovaly na světovou úroveň.
První desítka evropských univerzit s obory elektrotechnika/elektronika je rozmanitou směsí různých zemí. Pouze Velká Británie zde zastupuje země s vyspělým elektrotechnickým průmyslem.
Otázka, která se v této souvislosti nabízí, je umístění českých vysokých škol. Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze je vedena v celosvětovém pořadí na začátku skupiny škol na celkovém 151. až 200. místě, zatímco VUT v Brně se umístilo na začátku skupiny s pořadovým číslem 201 až 250.
Když vezmeme v úvahu, že se hodnotí celkem zhruba 800 univerzit, tak to není vůbec špatný výsledek. Ve stejných skupinách je např. většina univerzit z Kanady i mnohé další americké či evropské univerzity.
Jako každé jiné hodnocení a sestavování žebříčků je i toto jistě zatíženo různými subjektivními názory, takže je třeba ho brát s rezervou, spíše jako orientační než absolutní měřítko. Při zběžném prostudování výsledků však lze konstatovat, že výsledky docela dobře odpovídají úrovni elektrotechnického průmyslu v jednotlivých zemích.