Za méně peněz a s využitím rodného jazyka lze lépe ochránit technické novinky v cizině

Čeští vynálezci se už brzy dočkají novinky, díky které budou moci snáze chránit technické inovace v zahraničí. Nový Visegrádský patentový institut navíc nezatěžuje rozpočty členských zemí, ke kterým patří Česká republika, Slovensko, Polsko a Maďarsko.

Visegrádský patentový institut (VPI) vznikl v prosinci loňského roku, kdy nabyla účinnosti Dohoda o VPI; tato dohoda je výsledkem spolupráce národních úřadů průmyslového vlastnictví zemí Visegrádské čtyřky. VPI bude – na základě jmenování Shromážděním Mezinárodní unie pro patentovou spolupráci – plnit úkoly orgánu pro mezinárodní rešerši a mezinárodní předběžný průzkum podle Smlouvy o patentové spolupráci (PCT).

Ředitelem VPI se stal Márk N. Gárdonyi, prvním předsedou správní rady VPI byl zvolen předseda Úřadu průmyslového vlastnictví Josef Kratochvíl. VPI nabídne v porovnání s Evropským patentovým úřadem českým firmám stejné služby za lepších podmínek.

Zřízení VPI, u kterého budou od 1. července moci žádat o první mezinárodní rešerše čeští zájemci, by mělo posílit zájem průmyslových firem o ochranu technických inovací v cizině. Navíc není hrozbou pro státní pokladnu. Visegrádský patentový institut využije stávající kapacity národních patentových úřadů zemí Visegrádské skupiny, nezatíží tedy nijak jejich státní rozpočet.

Pro středoevropské zájemce o ochranu inovací by se VPI měl stát významným milníkem na cestě ke zvýšení zájmu o problematiku patentů. V podobě VPI se uživatelům patentového systému v regionu, vynálezcům, podnikům a výzkumným organizacím, nabízí efektivní možnost získání zahraniční patentové ochrany. VPI tak výrazně přispěje k podpoře ochrany našich inovací v zahraničí.

Významnou výhodou pro české přihlašovatele je fakt, že je možné komunikovat s VPI v češtině. To při jednání s Evropským patentovým úřadem nelze.

VPI respektuje mezinárodní Smlouvu o patentové spolupráci (PCT). Ta umožňuje usilovat o zahraniční patentovou ochranu pro vynález současně ve více zemích. Doteď ji podepsalo 148 zemí včetně České republiky. Podání jedné přihlášky PCT, v jednom jazyce a s jednou sadou poplatků má právní účinnost ve všech smluvních zemích, navíc se tím výrazně snižují počáteční transakční náklady spojené s podáním samostatných přihlášek u jednotlivých patentových úřadů.

„Pouhým podáním této přihlášky se výrazně zvyšují šance, že vás v 30měsíční ochranné lhůtě, kdy máte na vaše technické řešení exkluzivitu, osloví potenciální investor nebo kupec. Firmy jsou často ochotny za nemalé sumy odkoupit řešení již ve fázi patentové přihlášky,“ dodává předseda ÚPV Kratochvíl s tím, že v zahraničí jde o standardní praxi.