I když jsou dnes Gerber data již překonána jinými výstupními formáty (ODB++, IPC2581), jsou stále ještě velmi často používána. Na jedné straně představují Gerber data jednoduchý a srozumitelný formát, na druhé straně mohou být zdrojem problémů při nesprávném generování. Zde jsou některé hlavní zásady pro zhotovení Gerber dat z navržené desky, o kterých se také zmiňuje příručka PCB Fabrication Data od firmy Ucamco [1].
Gerber data pro výrobu desky plošných spojů sestávají z více souborů dat, která reprezentují jednotlivé části desky, jako jsou měď (plošné spoje), potisk a nepájivá maska pro horní a spodní stranu desky. Kromě vlastních Gerber dat se ještě pro výrobu dodávají vrtací data v jiném typu souboru. Problém se sadou Gerber dat (a vrtacích dat) je ten, že jednotlivé soubory jsou navzájem nezávislé a při nesprávném zhotovení nejsou navzájem kompatibilní.
Návrhář desky potřebuje vědět, že data navržené desky nebudou přímo použita pro výrobu dané desky. Výrobce desek si z nich sestaví v CAM programu model desky, se kterým dál podle potřeby pracuje. Protože se desky běžně nevyrábí po jednom kuse, výrobce danou desku přinejmenším zpanelizuje, to znamená, že ji použije několikrát k vyplnění výrobního panelu.
Pokud nebude celá sada jednotlivých Gerber dat dané desky zhotovena správně, potom bude mít výrobce problém vytvořit model desky správně. I když problémů může být více, podíváme se na některé z nich a vysvětlíme si, jak se jim vyhnout.
V návrhovém programu desky jsou fyzické vrstvy desky zobrazeny na sobě tak, že jsou navzájem průhledné z pohledu horní strany desky. To znamená, že i spodní strana desky (a každá sudá vrstva desky) je vlastně zobrazena z pohledu shora, nikoliv zespodu. Z tohoto důvodu se musí případný text, logo či legenda, které mají být z druhé strany čitelné, zrcadlit. Tato skutečnost svádí k tomu, aby spodní vrstva desky (a každá sudá) byla při generování Gerber dat také zrcadlena. To je ovšem velký omyl, všechny vrstvy desky se musí generovat tak, jak jsou viditelné v návrhovém programu.
Pokud se data spodní strany desky zrcadlí, potom výrobce desky nebude schopen ve svém CAM programu správně sesadit horní a spodní stranu (viz obr. 2). Pochopitelně, že ve výsledku se musí spodní strana zrcadlit, ale to už je starost výrobce desek.
Protože jedna deska zahrnuje několik souborů Gerber dat (a vrtacích), je nutné, aby jednotlivé Gerber soubory byly vůči sobě přesně zarovnány a aby byly navzájem kompatibilní. Zarovnání i kompatibilita se dosáhnou snadno tak, že všechny Gerber soubory pro jednu a tutéž desku jsou generovány stejným způsobem z pohledu souřadnicového systému, použitých jednotek (mm, palce atd.), měřítka, orientace atd. Tato zdánlivě triviální podmínka nemusí být automaticky splněna, protože jednotlivé Gerber soubory se generují samostatně a je snadné změnit jejich nastavení.
Nemá smysl přidávat v návrhu desky naváděcí značky, které by usnadnily zarovnání jednotlivých Gerber souborů, protože správně generované Gerber soubory dat jedné desky se zarovnají v CAM programu automaticky správně. Naváděcí značky, většinou v podobě křížku v kružnici, se používaly v době, kdy se ještě návrh desek dělal ručně.
Je dobrým zvykem si zhotovená výrobní data prohlédnout ještě před odesláním výrobci. Dnes je k dispozici celá řada prohlížečů Gerber dat, z nichž některé jsou i zdarma [2]. Přinejmenším je možné provést vizuální kontrolu souladu všech Gerber souborů a vrtacích dat, v lepším případě i zkontrolovat provedený návrh s ohledem na možné problémy s výrobou holé, případně i osazené desky, například v programu DFMStream [3].