Možný problém pro elektroniku na obzoru

Zpráva z konce loňského roku o tom, že se Čína rozhodla omezit vývoz vzácných kovů, prošla bez většího povšimnutí. Přesto může znamenat velký problém pro elektronický průmysl.

Vzácné kovy jako niob, kobalt, tantal, vanad a mnohé další se vyskytují jako základní elementy v půdě a jsou pro své unikátní vlastnosti (fyzikální, optické, magnetické...) nepostradatelné právě pro elektroniku i elektrotechniku.

Přesto, že se naleziště nacházejí v různých částech světa, jejich těžba se koncentruje téměř výhradně v Číně, která podle [1] pokrývá 97 % světových dodávek. Shodou okolností má Čína asi největší známou světovou zásobu těchto kovů (36 %), zatímco druhé USA mají pouze asi 13 %.

Ačkoli jsou částečky kovů v půdě dostupné po celém světě, jenom zřídka jsou k dispozici ve větších koncentracích vhodných pro těžbu. Navíc je půda, která obsahuje tyto kovy, většinou radioaktivní. Tyto překážky zřejmě nejsou úskalím pro těžbu v Číně, která zvládla nesnadný úkol získat z ohromného množství vytěžené zeminy malé částečky a přeměnit je v použitelný materiál. Tím si zajistila monopol [2], který započal v 80. letech minulého století, kdy v rámci programu sociální stability vzniklo velké množství malých firem na těžbu vzácných kovů.

Důvodem pro omezení vývozu může být několik faktorů. Jedním z nich je skutečnost, že osobní spotřeba obyvatel Číny a dalších podobných zemí prudce vzrostla. Požadavky po mobilních telefonech, LED obrazovkách, bateriích, úsporném osvětlení atd. mají za následek vysokou poptávku po těchto kovech. Podle oficiálních prohlášení chce Čína chránit těžbu vzácných kovů s odůvodněním, že některá naleziště mohou být v dohledné době vyčerpána. Podle neoficiálních prohlášení zemí, které odebírají tyto kovy z Číny, se může jednat o nátlak, přičemž v sázce je přinejmenším jejich cena.

To, že se jedná o strategický materiál a že monopol Číny by mohl mít negativní dopad na elektronický průmysl potvrdil i krok nejvyšších amerických politiků [3]. V září 2010 schválila Sněmovna reprezentantů rezoluci pod názvem „Rare Earths and Critical Materials Revitalization Act of 2010“. V ní dává zelenou programům zaměřeným na oživení těžby vzácných kovů z domácích zdrojů. Důvodem je snaha omezit závislost průmyslu na dovozu těchto kovů z Číny. Pochopitelně je v zájmu i dominantní postavení jejich vojenské techniky, které by bez materiálů pro moderní elektroniku mohlo být ohroženo.

V článku časopisu EE Times [3] je vysvětleno, proč řešení nebude tak jednoduché. Podle odhadů může plné zajištění dodávek z místních zdrojů trvat až 15 let. Patenty na těžbu a zpracování vzácných kovů jsou většinou vlastněny cizími firmami a vývoj nových technologií bude finančně velmi nákladnou záležitostí. Jak říká autor článku, „omezení vývozu z Číny je varováním pro všechny státy, které zanedbaly otázku vývoje možností vlastní těžby”.

www.bloomberg.com/news