V roce 2008 jsme „oslavili“ 50leté výročí zavedení sériové výroby DPS v bývalém Československu. První desky plošných spojů (tehdy ještě tištěných spojů) byly vyrobeny v Československu v bývalé Tesle Přelouč pro tranzistorový přijímač T 58. Nejdříve to byly jednostranné desky, později byla zavedena technologie dvoustranných desek s pokovenými otvory, dále pak technologie vícevrstvých a ohebných desek. Nová technologie vznikla ve spolupráci techniků Tesla Přelouč a Tesla Výzkumný ústav sdělovací techniky A.S. Popova Praha.
Začátky výroby byly těžké. V odborné literatuře se mnoho nepublikovalo, chyběly zkušenosti. Byla však chuť a elán. Vyrobila se první síťka, šikovné ruce konstruktérů zhotovily první otáčivý buben na leptání chloridem železitým. Byl dán základ technologii výroby sítotiskovou metodou. V roce 1960 byl otáčivý buben nahrazen leptáním v koších ve vanách, což umožnilo zvýšit produkci z 30 000 na 100 000 ks/měsíc. Současně se také začal regenerovat chlorid železitý. V roce zavedení se vyrobilo 5 000 ks, za 15 let pak celkem 50 milionů ks desek.
Obr. 1. První vyrobená DPS do tranzistorového přijímače T-58
K technologii výroby sítotiskem se v roce 1961 přidružila i výroba, která vycházela z desek Diazolit Resist s fotoemulzí, z Novoborských strojíren. Tato technologie, kterou se vyráběly tzv. kanálové cívky, byla předchůdcem dnešního moderního fotografického způsobu výroby (fotocesty). Já sám jsem nastoupil do Tesly Přelouč v roce 1962, kde jsem se nejdříve aktivně zabýval technologiemi pokovování konektorů tvrdým zlacením s mezivrstvou niklu a rhodiováním. Postupně se ustavil technologický vývoj plošných spojů – odbor plošných spojů. Ten se zabýval řešením úkolů souvisejících s modernizací výroby, která již byla nezbytná vzhledem k rostoucím nárokům i potřebám zákazníků.
V roce 1970 byly zavedeny progresivní technologie kyselého (CuCl2) i alkalického leptání (amoniakální leptadlo) na moderních strojích Chemcut včetně ekonomického zpracování odpadů a pokovování konektorů zlacením, produktivní metody vícenásobné montáže a nanášení pájecího laku, programového vrtání na vrtačkách Excellon a frézování. Postupně byla zavedena výroba desek s pokovenými otvory, poloprovozní výroba vícevrstvých a ohebných spojů a další progresivní postupy v oblasti sítotisku a fotocesty. Know-how pro technologii výroby desek s pokovenými otvory metodou tzv. kovového resistu získala Tesla Přelouč díky zakoupené licenci na výrobu počítačů TESLA 200 Teslou Pardubice.
Hala uvedená do provozu v roce 1970 měla kapacitu 2 520 000 m2. V roce 1982 byla zahájena výstavba další výrobní haly pro desky s pokovenými otvory včetně vícevrstvých DPS (4–6vrstvé) s kapacitou cca 21 000 m2. K této kapacitě pak byla přičleněna i technologie výroby Multiwire (drátových plošných spojů), která vznikla spoluprací s VUMS Praha a Aritmou Praha. Tato hala měla 2 400 m2 výrobní plochy, bezprašný prostor s klimatizací v objemu 730 m2 a zvlášť vyčleněný prostor pro výpočetní techniku (820 m2).
Tesla Přelouč se tak stala největším výrobcem desek plošných spojů v tehdejším Československu. V koncových letech existence Tesly Přelouč (1988– 1989) bylo ve výrobní technologii plošných spojů 390 zaměstnanců.
V roce 1973 vznikla Rada odborníků plošných spojů. Ta sdružovala 40 organizací ze sféry výroby, vývoje a výzkumu jak DPS, tak i materiálů a chemikálií pro jejich výrobu a snažila se o koordinaci technologické, normalizační a materiálové problematiky. Její činnost se ukončila v lednu 1991.
V roce 1981 bylo založeno Společné vědeckovýzkumné pracoviště elektroniky VŠSE Plzeň, URE ČSAV, Tesla Přelouč, SVÚOM a ŠKODA Plzeň, jehož jednou z hlavních oblastí byly plošné spoje. V roce 1984 bylo zřízeno v Tesle Přelouč Koordinační centrum oboru PS s rozhodovací pravomocí jako Vedoucí pracoviště pro vědecko-technický a investiční rozvoj pro plošné spoje.
Absolvent VŠCHT Pardubice, v roce 1962 nastoupil do Tesly Přelouč. Jako vývojový pracovník se zabýval hlavně zlacením, rhodiováním a povrchovými úpravami konektorů DPS a technologiemi sériové výroby „panel a pattern plating“ DPS. Absolvoval odbornou stáž u francouzské firmy Honeywell Bull. 17 let byl předsedou Rady odborníků plošných spojů v ČSR, kterou založil. Organizoval celostátní semináře zaměřené na DPS.
Postupně působil ve vedoucích pozicích mnoha firem (Tesla Přelouč, Tesla Hradec Králové, VÚMS Praha, Unit Expert s. r. o. Přelouč, CHEMA spol. s r. o. Pardubice, Kiekert-CS s. r. o.). Publikoval v odborných časopisech (Povrchové úpravy, Sdělovací technika, Jemná mechanika a optika, Automatizace, Technický týdeník) a působil jako pedagog na SPŠ Pardubice, VŠSE Plzeň a Univerzitě v Drážďanech.