Jednou z nových možností identifikace pro potřeby sledování či ověřování pravosti součástek či hotových produktů může být použití tagů založených na mikročástečkách velmi čistého křemene (oxidu křemičitého). Jednotlivé částice celého tagu tvoří mikrotagy, z nichž každý přenáší stejnou kódovanou informaci. Celý tag sestává z malé dávky mikročástic – mikrotagů, kdy jeden gram mikrotagů zahrnuje více než 10 miliónů mikročástic. Výhodou je skutečnost, že mikrotagy nejsou lidským okem viditelné a že na nich zapsaný kód nemá časové omezení. Jedná se tedy o neviditelný zápis identifikace, který přetrvá životnost produktu, a to i v případě jeho poškození či dokonce zničení, pokud se nalezne alespoň jediné zrnko prachového mikrotagu.
Identifikační tag vytvořený z částeček oxidu křemičitého vnáší do možností identifikace výrazné novinky − je bezpečný (dokonce i jedlý) a může tak být použit třeba i pro identifikaci léků. Je také inertní, neškodný pro životní prostředí, má neomezenou životnost a vydrží velmi drsné podmínky včetně teplot až 1 000 °C. Jakmile je jednou použit a integrován do produktu, nelze ho odstranit. Mikrotagy se vyrábí pomocí zařízení pro práci s nanoporézním křemenem. Odměřené dávky křemenného prachu jsou určitým způsobem kódovány spektrem světla, přičemž zapsaný kód je možné později dekódovat. Výrobní proces umožňuje za chodu unikátní kód podle potřeby modifikovat. Mikrotagy mohou být integrovány do konečných produktů nebo jen na určitou komponentu finálního výrobku. Metoda vložení mikrotagů na sledovaný objekt se může lišit podle typu produktu (materiál, tvar, výrobní metoda) nebo požadavků na jeho balení.
Potřebná informace se zapíše na mikrotagy během jejich výroby za použití světelného spektra, což nabízí milióny možných kombinací, bez použití dalších pomůcek nebo zařízení pro značení. Mikrotagy při výrobě nepřichází do styku s dalšími materiály, přičemž samy jsou inertní. Uložená informace zůstává platná neomezeně dlouho a může být kdykoliv přečtena speciální optickou čtečkou. Může obsahovat kód s informacemi o produktu, místě jeho výroby a použitých zařízeních.
Pro čtení dat z mikrotagů se používá přenosná optická čtečka, která pracuje na principu spektrometru. Získaná informace se může chovat jako reference k zabezpečené databázi s dalšími podrobnostmi o daném objektu (datum výroby a další).
Mikrotagy v podobě křemenného prachu jsou pasivní a mohou být uloženy na povrchu nebo uvnitř objektu. Mohou se mísit s laky pro povrchovou úpravu a s polymery. Unikátní kód je přítomný v každém objemu mikrotagů, které dohromady tvoří celý tag. Z toho vyplývá, že každý mikrotag obsahuje stejné informace jako ostatní částečky, a tak stačí najít pouze jeden z nich, aby mohla být zakódovaná informace přečtena.
Vzhledem k technice zápisu a čtení kódu i technologii výroby mikrotagů lze předpokládat použití hlavně u hromadné výroby produktů, kdy náklady na jednotku vychází nízké. Protože elektronické součástky jsou v posledních letech předmětem falšování, čímž dochází k obrovským finančním i dalším škodám, je nasnadě zaměřit se na využití křemenných mikrotagů právě u nich.
S nápadem využít oxid křemičitý jako neviditelný identifikační tag přišla americká firma TruTag Technologies [1] se sídlem na Havaji a pobočkami v kontinentální USA a jihovýchodní Asii. Ta své mikrotagy nazývá TruTags. Mnoho informací o principu kódování mikrotagů není, zřejmě kvůli utajení know-how. Informace z webové stránky výrobce [1] v záložce média naznačují, že jsou firmy, které již popsaný způsob identifikace využívají. Kromě článku [2], který obsahuje více méně podobné informace jako webová stránka, je zajímavé si přečíst článek [3], který podává některé informace podrobněji.