Zpracování zalévacích pryskyřic bez vzniku vzduchových bublin

Předměty umístěné v exteriérech, např. signalizační světla, informační tabule nebo světelné reklamy, jsou vystavovány náročným klimatickým podmínkám. K ochraně před těmito nepříznivými vlivy okolního prostředí jsou požadovány speciální nátěrové hmoty. Tyto speciální materiály však mají splňovat nejen ochrannou funkci před nepřízní počasí, ale navíc také ty nejvyšší optické parametry, jako např. vysokou transparentnost. Důležité je také to, aby použité hmoty vlivem slunečního záření nežloutly a aby jejich optické vlastnosti zůstaly trvale zachovány.

K těmto účelům nabízíme naše vysoce průhledné zalévací pryskyřice např. řady WEPURAN VT 3402 KK. Tyto pryskyřice jsou již dlouhou dobu s velkým úspěchem používány k nátěrům LEDdiod, určených k venkovnímu použití či k užití ve vodním prostředí.

Obr. 1 Pryskyřice s vmíchanými bublinkami, které nestačily vyprchat

Vysoké požadavky na průhlednost s sebou přinášejí některá specifika, jež vyvstávají při zpracování těchto zalévacích hmot. Zvláště důležité je jejich zpracování bez tvorby bublin.

Vznik bublinek může mít různé příčiny. Při míchání obou složek by se mělo dbát na to, aby se přimíchalo co nejméně vzduchu. Již výběr míchacího zařízení má velký význam. V žádném případě by se neměly používat mixéry do domácnosti nebo vrtačky s míchacím nástavcem. Pro smíchání zalévacích pryskyřic jsou optimální míchadla s vyvrtanými otvory.

Obr. 2 Bublinky vzniklé vzdušnou vlhkostí

Příměsi vzduchu se však nedá zcela zabránit: k odstranění vmíchaného vzduchu se doporučuje umístit směs do vakua. Při cca 30 mbar bude veškerý vzduch v několika minutách spolehlivě odstraněn.

Další příčinou tvorby bublinek je vlhkost. Vytvrzovací složky z polyuretanové pryskyřice jsou na vlhkost citlivé. Reakcí vzdušné vlhkosti s tvrdidlem dochází ke vzniku CO2: při parném počasí nebo za kondenzace na studených částech v teplém prostředí může dojít k těmto reakcím. Hmota pak vypadá bezchybně a bublinky jsou rozpoznatelné až když s přibývajícím prosíťováním zalévací hmoty nemůžou uniknout. Toto však může trvat i několik hodin. Aby se zabránilo reakcím s vlhkostí, měly by být součástky, které chceme zalévat, zahřívány asi 30 minut na teplotu 50–80 ºC, a složky zalévací hmoty by měly být zahřáty na pokojovou teplotu, při které ji budeme používat.

Obr. 3 Bublinky vzniklé špatným míchacím poměrem

K tvorbě bublin může vést také špatný míchací poměr obou složek. V takovém případě už nemůže nadbytečné množství tvrdidla reagovat se složkou zalévací hmoty. Místo toho způsobí reakci s vlhkostí. Proto by se mělo dbát na co možná nejpřesnější odměření obou složek zalévací pryskyřice.

Výrobce i distribuční firma nabízí mnoho užitečných technických rad a pokynů v této dynamicky se rozvíjející oblasti technologie v elektrotechnickém průmyslu.

www.inter-conti.cz