Vítejte, dnes je
středa
25.
prosinec 2024
Odborný časopis a portál zaměřený na vývoj a výrobu elektroniky Podle Frankfurter Allgemeine Zeitung získali v roce 2016 mladí podnikatelé z Berlína kapitál ve výši zhruba 1,07 miliardy eur, což vedlo i ke konkurenci v soutěži o originální a inovativní nápady. To, že „příštím hitem“ nemusí být vždy jen samotný produkt, dokázal Hannes Thull. Tento 27letý mladík nabízí prostřednictvím svého startupu s názvem Thullex zhotovení košil na míru. Jeho košile jsou jedinečné v tom, že nejsou jen vyrobené na míru, ale hlavně, že dokonale padnou. Dvanáct čidel na zařízení 3D-Butler oskenuje za pouhých sedm sekund tělo zákazníka a poskytne výsledky s přesností na dva milimetry. A výsledek? Dokonalá košile.
Andreas Mangler, vedoucí strategického marketingu společnosti Rutronik, Hannese Thulla vyzpovídal.
O internetovém a klasickém prodeji se neustále mluví, jako by to byly dva obchodní modely, které se navzájem vylučují. Tento pohled na věc je však příliš zjednodušený: klasičtí obchodníci dnes potřebují specializovaný e-shop, aby dokázali reagovat na změnu návyků při nakupování. Naproti tomu internetoví obchodníci úpěnlivě hledají stabilní maloobchodní partnery, díky nimž by mohli jednat přímo se zákazníky. Přestože trend online nakupování neustále roste, zájem o nakupování s možností osobního poradenství, doprovázený vizuálními a hmatovými vjemy je i nadále velmi vysoký.
Naše strategie vychází ze zkušeností, které jsme s kolegou získali za poslední dva tři roky při práci s webem Hemdschneider.de. Zjistili jsme, že pro zákazníky je obtížné, aby se sami měřili. Jednak proto, že míry nejsou stoprocentně přesné, a také proto, že je to pro zákazníky náročné. To potom vede k nespolehlivým výsledkům. Nicméně nám nejde jen o dobré výsledky. Chceme vynikající výsledky, se kterými budou naši zákazníci spokojeni. Proto jsme zvolili strategii, která kombinuje internetový a klasický prodej. Máme v úmyslu náš měřicí systém 3D-Butler pronajímat kamenným obchodům.
Máte pravdu, že tato přemosťující technologie začala být k dispozici už asi před deseti lety. V té době začali dodavatelé módy na míru pracovat na vývoji těchto typů skenerů. Výsledné zařízení však bylo příliš velké, drahé a nevhodné pro masové použití. Proto jsme ani my nemohli najít na trhu vhodné řešení a rozhodli jsme se vyvinout vlastní.
Výhodou 3D-Butleru je to, že zákazníka stačí jednou změřit v kamenném obchodě a potom už si může košile a kalhoty na míru objednat kdykoliv přes e-shop. Obchodník profituje z opakovaných objednávek od zákazníka, který ví, že dostane dokonale padnoucí oblečení. Zákazníci profitují, protože si už nemusejí zkoušet pět párů kalhot, ale mohou si je pohodlně objednat z domova. A my, jako provozovatel, samozřejmě profitujeme také – nejenom z pronájmu, ale i z dalšího šíření tohoto systému.
Prozatím chceme 3D-Butler dodávat jako řešení s kompletními službami. Očekáváme, že i internetoví zákazníci našeho systému budou kontaktovat klasického prodejce, který prodává naše oblečení ve svém obchodě. Náš obchodní model je tedy samostatný a decentralizovaný: všechny interakce skončí nakonec u nás. My vyrobíme oblečení, pošleme je zákazníkovi, zpracujeme platbu – a prodejce dostane z této transakce svůj podíl. Propojení se systémem řízení zásob zatím neplánujeme.
Jako startup s omezeným rozpočtem jsme chtěli minimalizovat technické náklady, a proto jsme se pro měření zákazníků rozhodli použít dvanáct kamer, které se aktivují postupně, ne najednou. Jenom tak potřebujeme menší výpočetní výkon. Ale pro další generaci Bulteru už plánujeme, že se protilehlé, diagonální nebo nepřekrývající se snímače budou aktivovat současně. Díky tomu budeme schopni zkrátit dobu snímání z nynějších sedmi sekund zhruba na polovinu. To se odrazí také v nižší ceně celého systému, což je zase výhodné s ohledem na sériové zavádění. Tímto bych chtěl také poděkovat Jörgu Bardovi, Bernhardovi Estermannovi a všem ve firmě Rutronik za jejich rychlou, profesionální a iniciativní spolupráci. S jinými distributory mám totiž odlišné zkušenosti. Jejich optimistický a pozitivní přístup je pro mě velkou vzpruhou.
Jejich přesnost překvapila i mne. Je potřeba zdůraznit, že nevyrábíme z kovu podle CAD návrhu. Naším měřítkem je krejčovský metr. Na lidském těle, které není precizní jako u vytesané sochy a které bývá navíc do určité míry nepravidelné, dosahujeme přesnosti plus minus dva milimetry. To pro zakázkovou krejčovinu úplně stačí. Zákazníka nejenom změříme, ale dokážeme zohlednit i individuální potřeby, například jeho prohnutá záda. Od tohoto okamžiku máme míry neustále k dispozici, i když zákazník třeba sedí doma na pohovce.
Spodní prádlo, sportovní oblečení, jako jsou třeba cyklistické kraťasy nebo upnuté tričko, pro nás není problém. Dokážeme určit i ramenní vycpávky. Když je však zákazník plně oblečený, systém nedokáže rozpoznat, jestli má na sobě například košili s límcem nebo něco podobného. Chceme využít strojového učení a naučit počítač, jak změřit člověka najednou místo toho, aby nejprve definoval jednotlivé části těla, jako jsou krk, hrudník a další. Zatím pracujeme s poloautomatickým řešením.
Teoreticky bychom mohli změřit zákazníka jenom v podobě dat a také jsme to měli původně v úmyslu. Ale kvůli omezenému rozpočtu jsme od toho zatím upustili a pracujeme s trojrozměrným shlukem bodů. Body propojíme, abychom vytvořili síť a potom pracujeme s trojrozměrným zobrazením zákazníka. V něm hledáme ideální body, které potřebujeme k určení odpovídající části oděvu.
Přesně tak. Tento krok je nesmírně důležitý a my jej chceme a potřebujeme realizovat rychle, aby byla zajištěna spolehlivost systému. Výhodou této „tradiční“ práce se střihy je to, že krejčí, kteří nikdy nepracovali ve světě trojrozměrné grafiky, nemusejí přecházet na zcela nový způsob práce. Výrobce softwaru Grafis už léta nabízí program pro tvorbu střihů, ve kterém lze vytvářet střihy tak, aby bylo možné automaticky upravovat jejich velikost. Jinými slovy zadáme do programu data, definujeme způsob jejich zpracování a výsledkem jsou skutečné střihy. V tomto smyslu funguje 3D technologie jako přemostění stávajících způsobů práce.
Od začátku jsme jej navrhovali s ohledem na flexibilnost. Svět módy se už nyní snaží používat pro střihy digitální technologii – jak u tradičního prodeje, tak i v internetovém obchodu. Na evropském trhu jsou dva nebo tři vývojáři, kteří dokáží Grafis otevřít takovým způsobem, abychom v něm mohli začlenit dva až tři řádky kódu pro naše rozhraní. Přes toto rozhraní můžeme potom importovat nasnímané hodnoty. Díky tomu získáme potřebnou přizpůsobivost a nemusíme si všechno vyvíjet sami.
Pracovali jsme na této koncepci několik let, než jsme přišli s 3D-Butlerem. Investovali jsme mnoho času i peněz a řešili jsme řadu věcí, nejenom vývoj softwaru a algoritmů, ale také problémy s hardwarem.
V první řadě musíme zajistit propagaci našeho řešení a ukázat, jakou přidanou hodnotu nabízí všem zúčastněným. V zásadě předpokládáme výslednou cenu v dolní oblasti čtyřciferné hodnoty. Vidíme také potenciál v tom, že by počet zaváděného systému 3D-Butler mohl v Německu narůstat trojciferným tempem.
Zatím jsme s naším systémem vytvořili to, co máme. Nad průmyslovým využitím se musím ještě zamyslet, i když v této oblasti nemám žádné odborné znalosti. V současné době se zaměřujeme na to, aby náš most k digitalizaci světa módy byl co nejširší a aby se náš systém mohl efektivně využívat nejenom v maloobchodě, ale také ve sportovních zařízeních. Věřím, že to jsou pro nás ty hlavní trhy. Další zajímavou oblastí by byla například péče o zdraví, kdy je tělo analyzováno, aby se zjistilo vadné držení těla a další onemocnění.
