V návaznosti na zprávu o systémovém bootovacím flash disku Xtra-PC s vlastní linuxovou distribucí, která byla uveřejněna na portálu DPS pod názvem „Xtra-PC udělá z vašeho starého počítače (téměř) nový a velmi levně“ [1], si představíme alternativní, podomácku vyrobenou variantu prakticky totožného zařízení. Ne každý si zřejmě hned objedná USB klíč ze Spojených států, aniž by se zamyslel, jak podobných výsledků dosáhnout u svého obstarožního počítače, navíc když vše nasvědčuje tomu, že si vystačíme s nepoužívaným flash diskem a internetovým připojením.
Celou činnost oživení (případně zrychlení) PC postavíme na práci s operačním systémem Ubuntu (resp. s verzí Ubuntu 16.04). Jakožto uživatelé totiž po vytvoření bootovacího média získáme zajímavou možnost tzv. vyzkoušení systému bez instalace. Můžeme tak plnohodnotně používat Ubuntu stejným způsobem mi vybereme konkrétní flash disk podle našich nároků a představ (nutností je minimální kapacita média pro vytvoření instalačního zařízení – tedy asi 2 GB paměti).
Asi tím nejkomplikovanějším krokem za kýženým výsledkem je samotná tvorba bootovacího flash disku. Na webu lze najít celou řadu postupů, jak takový „bootable device“ vytvořit, přičemž oficiální stránky Ubuntu přímo odkazují na intuitivní software Rufus (ke stažení na [2]) dostupný i v portable verzi. Prakticky tak stačí pouze stáhnout obraz požadovaného systému (v našem případě Ubuntu 16.04), připojit flash disk (formátování na FAT32 se provede automaticky před zápisem obrazu na disk), spustit program Rufus a projít průvodcem tvorby bootovacího flash zařízení (výběr obrazu systému a předvoleb instalační jednotky).
Tím že operační systém nebudeme instalovat na HDD počítače, se nemusíme již v podstatě o nic starat. V BIOSu našeho zařízení pouze stačí změnit prioritu bootovacího média na USB flash disk a restartovat počítač s připojeným flash diskem. Jestliže vše proběhlo v pořádku, získáme přístup přímo do průvodce instalace Ubuntu, kde ze začátku vybereme ozkoušení systému bez instalace – poté můžeme používat počítač s Ubuntu a všemi jeho výhodami (jež by vydaly na vlastní článek).
Samozřejmostí provozu ve výše popsaném režimu je nutnost konstantního připojení USB disku k počítači (v případě odpojení dojde ke ztrátě neuložených dat).
Zásadní proměnnou při tvorbě vlastního boot média je samotné USB zařízení a možnosti dostupného počítače. Chceme- li se dostat ke skutečně srovnatelným rychlostem spouštění moderních PC a aplikací instalovaných přímo na USB disku, nezbyde nám nic jiného než sáhnout po lepších USB jednotkách typu 3.0. Nevýhodou pak ale může být vyšší cena, kterou bych osobně zaplatil pouze v případě, že takto vytvořené médium budu přenášet mezi více zařízeními, jež navíc samotným standardem USB 3.0 disponují. Reálně ale popsané řešení využijeme spíše u starších počítačů, kde typ USB fakticky nebude hrát roli.
Dalším neméně důležitým faktorem je hardware počítače, kdy sice Ubuntu spustíme i na starších instrukčních sadách procesorů, avšak nedostatečná operační paměť může naše ambice pro zefektivnění práce se zapomenutým počítačem rychle potopit. V těchto případech pak má smysl uvažovat i o jiných verzích linuxových systémů (např. lubuntu, tj. upravená lite verze ubuntu), jež poskytnou skutečně funkční zázemí moderního OS i na historických strojích.
Vzhledem k tomu, že za zmíněnými projekty stojí již řadu let početná komunita uživatelů i vývojářů, je vysoce nepravděpodobné, že v současnosti narazíme na konfiguraci zařízení, kde bychom postrádali ovladače či jiné „životně“ důležité softwarové prvky, jež by bránily úspěšnému zprovoznění i skutečně obskurních zařízení.
Příště: Jak na vlastní Bootable Device