Polní přijímač Tornister-Empfänger b, krátce označovaný jako Torn Eb, byl během 2. světové války ve velkém vyráběn německou firmou Telefunken. Ještě mnoho let po válce bylo u nás možné sehnat levně různou válečnou elektroniku německého původu, a tak jsem se k tomuto přijímači dostal jako začínající radioamatér i já. Na rozdíl od ostatních rádií, většinou předválečné výroby, jsem tento přijímač nerozebral na součástky, ale naopak si ho oblíbil. Nebylo to jenom proto, že jsem si na něm mohl spolehlivě naladit Rádio Luxembourg, ale hlavně pro jeho výjimečnou konstrukci. Ač byl potlučený ze všech stran, jeho útroby pro mne skrývaly nevšední podívanou, jakou nebylo možné vidět nikde jinde.
Přijímač neměl klasické šasi, ale nádherně provedenou kostru z lehké hliníkové slitiny, jakou by člověk u výrobku té doby vůbec nečekal. Elektronky s perforovaným stínicím plechem kolem dokola byly zasunuté obráceně vrškem dolů do vysokých objímek tak, aby byly zcela chráněny – vyčnívaly pouze výstupkem, za který se vytahovaly ven. Veliký otočný karusel s cívkami pro jednotlivé vlnové rozsahy nahrazoval klasický přepínač, zatímco mechanika ladění v kuličkovém ložisku zajišťovala velmi jemné otáčení trojitého ladicího kondenzátoru, a to bez jakékoliv vůle. V levém horním rohu čelní stěny přijímače byl umístěn malý voltmetr, který ukazoval napětí baterie pro žhavení elektronek a po stisknutí malého tlačítka i anodové napětí.
Torn Eb byl navržen především jako vojenský polní přijímač, který měl patrně za úlohu přežít i svoji obsluhu. Robustní a velmi dobře promyšlená mechanická konstrukce chránila elektronické součástky natolik dobře, že i zdánlivě nepoužitelný vrak zůstal plně funkční. Svědčí o tom i nedávná zpráva místního fandy OK1ZAF o nálezu jednoho takového přijímače: „Přístroj kompletní, leč zatopený vodou. Nalezeno v kontejneru v hromadě bordelu z vyklízeného sklepa, kde se podle dělníků válel pod hromadou uhlí. Přístroj byl zhruba očištěn tlakovou vodou ze zahradní hadice, vnitřek pak odbahněn úzkým ostrým vodním paprskem. Vysoušení napřed na slunci, později ve vakuu. Veškeré součástky jsou originální a funkční, celý přístroj je plně provozuschopný, mašinka šlape báječně a naprosto spolehlivě.“
Obr. 1 Zachráněný přijímač Torn Eb z roku 1944 (autor: Vratislav - OK1ZAF)
Nebyla to ovšem jenom mechanická část přijímače, která byla zajímavá, ale i elektrická. Torn Eb byl přímozesilující přijímač se zpětnou vazbou a 800Hz filtrem určený pro příjem telegrafie a mluveného slova. Trojitý laděný obvod umožňoval příjem na dlouhých, středních a krátkých vlnách v plynulém rozsahu 96,6 až 7095 kHz, rozděleném prostřednictvím otočného karuselu na 8 pásem. Neměl klasickou ladicí stupnici, ale kruhovou stupnici dělenou na 100 dílků, přičemž dvě tabulky na čelní straně přijímače uváděly kmitočet pro každý dílek stupnice v návaznosti na vybraný vlnový rozsah. Zatímco na začátku dlouhých vln představoval jeden dílek stupnice 800 Hz, pro konec krátkovlnného pásma to bylo už 27 kHz.
Přístroj používal 4 elektronky typu RV2P800, což byly vf pentody – tři byly použity ve vf části přijímače a jedna zajišťovala funkci nf zesilovače pro poslech na sluchátka to bylo zcela dostačující a přijímač tak používal pouze jeden typ elektronky. Zajímavostí těchto elektronek byla jejich nízká pracovní napětí – 1,9 V pro žhavení a 90 V jako anodové napětí. Právě tato specialita umožňovala provoz přijímače z baterií, které byly umístěné v odděleném kovovém kufříku podobných rozměrů. Místo 90V baterie mohl být také použit elektromechanický měnič napětí z 2 nebo 12 V, který měl stejné rozměry jako baterie.
Zatímco já jsem měl toto rádio pohodlně umístěné na poličce a napájené z rychle zhotoveného síťového zdroje, polní radista to už tak jednoduché neměl. Celá souprava, která zahrnovala přijímač a skříňku s bateriemi, sluchátky a kabely pro napájení vážila více než 23 kilogramů a k jejímu přenášení bylo tedy potřeba zdatného muže.
Že je Torn Eb i po mnoha letech vyhledávaným přístrojem, svědčí i jeho cena na eBay, která se pohybuje kolem 18 tisíc Kč. Starý, byť poškozený přijímač je stále výzvou pro mnohé nadšence, kteří nemohou odolat pokušení o jeho zprovoznění i po tolika letech. Jejich popisy s průběhem restaurování, včetně obrázků, lze snadno nalézt na internetu.
Obr. 2 Zadní pohled na přijímač bez krytu. Z elektronek jsou vidět pouze úchyty pro jejich vytažení z objímek
(zdroj: LA6NCA)
Výstižný popis přijímače Torn Eb včetně schematického zapojení je uveden v pdf dokumentu. Autor článku hodnotí tento přijímač jako nejkrásnější polní rádio. Je to už mnoho let a nemohu porovnat s jinými, ale v mých vzpomínkách mu dávám plně za pravdu.