Vedení Mezinárodní asociace leteckých dopravců (IATA) na svém nedávném zasedání schválilo záměr vyvinout během jednoho roku standard, který by od roku 2020 umožnil zavedení technologie RFID při sledování zavazadel cestujících po celém světě [1].
Letecké společnosti neustále zlepšují způsob sledování zavazadel, a tak se například v roce 2016 v průměru z jednoho tisíce zavazadel ztratilo pouze necelých 6. I toto relativně malé číslo ovšem v globálním měřítku představuje celkem 21 milionů ztracených zavazadel a finanční ztrátu přes dvě miliardy dolarů v podobě nákladů vynaložených na jejich vyhledávání a na kompenzace vyplacené cestujícím.
I když je už delší dobu zřejmé, že zavedení technologie RFID ke sledování zavazadel je vhodným řešením, asociace IATA se svým rozhodnutím otálela z jednoduchého důvodu – rozhodnutí by se mělo týkat všech letišť po celém světě, což je z hlediska rychlého zavedení obtížný úkol. Nicméně se zdá, že situace dozrála natolik, že řešení již nelze dále odkládat. Finanční ztráty způsobené ztracenými zavazadly nadále porostou, a to hlavně díky zvyšujícímu se počtu pasažérů, kterým ztráta zavazadel cestování nepříjemně komplikuje.
Průkopníkem využívání RFID při sledování zavazadel je americká letecká společnost Delta, která již dnes umožňuje cestujícím využívat aplikaci, ve které mohou sledovat nakládání svého odbaveného zavazadla do letadla.
I když zavedení technologie RFID zřejmě nezabrání ztrátám zavazadel stoprocentně, jistě je značně omezí a navíc může být leteckým společnostem inspirací pro její další využití.
Slovenská společnost Sensoneo [2] vyvinula chytré řešení pro sběr odpadu z odpadních kontejnerů. Její systém umožňuje sledovat úroveň naplnění kontejnerů odpadem a jejich stav. Nabízené řešení zahrnuje vlastní ultrazvukové snímače využívající IoT (Internet of Things) a bezdrátového připojení (např. LoRa, Sigfox, mobilní nebo úzkopásmový IoT − NB-IOT). Celý systém je nyní zkoušen v USA, zatímco jinde ve světě je již používán na desítkách míst.
Sběr odpadu z kontejnerových nádob bývá často problematickou záležitostí. Někdy nejsou kontejnery zcela plné, takže cesta k nim a jejich vyprázdnění je ztrátovou záležitostí, zatímco jiné kontejnery mohou být plné ještě před plánovaným příjezdem. Dalším problémem bývá znehodnocení recyklovatelného odpadu v kontejneru na tříděný odpad, například kvůli otevřenému víku za deštivého počasí, protože takovéto situace se běžně nesledují.
Řešení firmy Sensoneo umožňuje sledovat míru naplnění kontejneru odpadem, což zajistí, aby svoz odpadu probíhal operativně podle potřeby. Kromě toho je také možné získávat průběžné informace o stavu kontejneru tak, aby bylo možné v případě nutnosti zasáhnout, například v případě jeho překlopení nebo požáru.
Senzory, které v odpadní nádobě snímají naplnění a stav odpadu, jsou ultrazvukové, vlastní výroby. Jsou odolné vůči vodě i nárazům, pracují v širokém rozsahu teplot a mohou monitorovat jakýkoliv druh odpadu v různých typech a velikostech kontejnerů, při výšce odpadu 15 až 400 cm. Mezi volitelné možnosti patří měření teploty v odpadní nádobě, GSM poloha, poplach při požáru, převrácení odpadní nádoby a další.
Německá firma EnOcean GmbH [3] vyvíjí bezdrátový systém senzorů, které potřebnou energii získávají samy z okolního prostředí (energy harvesting), takže nepotřebují žádné externí zdroje napájení. Takový bezdrátový systém je určen pro IoT (Internet of Things) používaný v průmyslové automatizaci, chytrých budovách a domech, monitorování prostředí atd. Celý systém zahrnuje miniaturní konvertory energie, elektroniku s velmi malou spotřebou a bezdrátové spojovací techniky, jako jsou například Zigbee a Bluetooth. Klíčovými komponenty jsou miniaturní konvertory energie, které mění pohybovou, světelnou a tepelnou energii na elektrickou, i když se mnohdy jedná o její velmi malé množství. Elektromechanický konvertor generuje elektrickou energii z pohybu svého akčního členu připojeného na zdroj pohybu, například tlačítko, křídlo okna atd. Konvertory světelné energie vybavené velmi malými solárními panely reagují na světlo již při intenzitě světla kolem 200 luxů. V případě tepelné energie se pomocí Peltierova elementu a DC/DC konvertoru využívá rozdílu teplot s minimální hodnotou 2 °C.