Jeri Ellsworth nezapadá do žádné z běžných představ o mladých ženách současnosti – domácí práce či vyhlížení manžela z okna jistě nejsou jejím koníčkem, stejně jako jí asi nic neříká kariéra v prosklené kanceláři v nejvyšším patře mrakodrapu. A přesto je známou osobností a uznávanou odbornicí v oboru elektroniky, přinejmenším v rodných Spojených státech.
Je příkladem nadšence, který díky své píli a všestrannému zájmu dokáže dělat neobvyklé věci, mnohdy za hranicemi možného. Vyrobit si doma třeba tranzistor nebo navrhnout integrovaný obvod pro ni není žádný problém. Boří mýty o tom, co všechno je potřeba mít k dispozici, aby se mohlo něco užitečného vymyslet a vyrobit. Má úžasný talent na objevování užitečných vlastností různých drobných věcí, které nás obklopují a kterým obvykle nevěnujeme žádnou pozornost.
Sympatické také je, že si své nápady a poznatky nenechává sama pro sebe, ale předává je dál (obr. 1). Na serveru YouTube lze nalézt více než dvě stovky videí [1], jejichž je autorkou. Kromě seriózních témat, jako je třeba domácí výroba integrovaných obvodů či NMOS tranzistoru, antény na 160/80 metrů pro radioamatéry, přístroje pro zjištění závad napájecího zdroje, softwarového rádia, audio syntezátoru (Direct Digital Synthesis) a dalších, jsou zde také videa, která zaujmou každého fanouška elektroniky – ruční rentgen ze satelitní antény, drát který svítí, radar atd.
Jeri se asi musela narodit jako rozený technik, protože už jako studentka na střední škole přestavovala stará auta na závodní, a to s fortelem, za který by se nemusel stydět ani zkušený automechanik (obr. 2). Ostatně o tom svědčí i jedno z jejích prvních videí, které dala na YouTube [2]. Prodej takto upravených vozů jí umožnil odejít ze střední školy a věnovat se výhradně své zálibě – elektronice.
I když v dalším studiu pokračovala jenom jeden rok (tempo výuky se ji zdálo velmi pomalé), svými vědomosti předčila mnohé inženýry. Svědčí o tom i fakt, že byla přijata jednou renomovanou firmou jako inženýr pro nově vznikající vývojové oddělení, přičemž měla na starosti právě výběr zbývajících členů týmu.
Jak sama o sobě říká, její touhou bylo a je vytvářet produkty, o které bude zájem a které se budou prodávat ve velkém. K tomu dostala několik příležitostí, například v případě výrobku známého pod názvem C Direct-to-TV neboli C64DTV [3]. Jednalo se o retro verzi kdysi oblíbeného počítače Commodore 64, který byl realizovaný na jednom čipu a zabudovaný do joysticku ve stylu poloviny 80. let minulého století i se 4 bateriemi pro napájení. Počítač byl určen pouze pro hraní 30 dostupných her, přičemž obrazovku nahradila televize. Není třeba zdůrazňovat, že čip i celou elektroniku si Jeri navrhla sama. Výsledek jejího snažení předčil všechna očekávání, když se hned první den prodalo kolem 70 tisíc kusů.
Commodore 64 byl vůbec jejím oblíbeným elektronickým výrobkem už od mládí, a tak není divu, že několikrát vymyslela jeho různá vylepšení, jako je grafická karta nebo přidání FPGA pro získání pseudo-stereo zvuku. Na jednom z videí vysvětluje, jak si z tohoto počítače udělat kytaru, včetně snímačů strun.
Jeri se také výrazně angažovala v začátcích tzv. rozšířené reality (augmented reality), když přišla s vývojovým systémem castAR. Během své pracovní kariéry se stala autorkou 4 patentů, z nichž se jeden týká například systému a metody pro identifikování a sledování objektů na povrchu. Napsala celou řadu článků, většinou na podobná témata, jako jsou její videa, získala dokonce licenci pro amatérské vysílání (jako AI6TK).
Není mnoho lidí, pro které je jejich práce koníčkem i posláním. Ona sama se na své cestě za poznáním řídí i u nás známým krédem – chybami se člověk učí.
Pokud se chcete o Jeri dozvědět více, podívejte se na její webové stránky [4], LinkedIn [5] nebo na Wikipedii [6]. Video na téma zhotovení elektroluminiscenčního drátu [7] je typickým příkladem toho, jak jednoduše a srozumitelně dokáže své nápady vysvětlit.