Zajímavosti ze světa elektroniky

Přeměňte své okenní žaluzie na solární panely

Dánský startup infinityPV ApS, který se zabývá tištěnou elektronikou se zaměřením na solární zdroje energie, nabízí online prodej svého solárního panelu infinityPV Solar Tape, který má podobu samolepicí pásky. Páska je dostupná v různých šířkách (30, 60 a 110 mm) a výstupní napětí závisí na její délce.

Páska sama nemá žádné výstupní vodiče, ale lze na ní vytvořit kontakty či ji dokonce připájet. K pásce lze dokoupit DC/DC měnič 3 W / 60 V pro nabíjení baterií nebo s přímým USB výstupem.

Solární páska se lepí na různé povrchy jako každá jiná samolepicí páska. Po nalepení ji už nelze odlepit, aniž by se nepoškodily solární články, a tak je nutné ji nalepit správně hned napoprvé. Možností, kam pásku aplikovat, je mnoho, například na okenní žaluzie, protože ani jejich zaoblený povrch není překážkou.

Obr. 1 Solární zdroj energie − samolepicí páska infinityPV Solar Tape

Uni-directional provedení pásky umožňuje získat +/– vývody na opačných koncích pásky, zatímco bi-directional páska může mít tyto vývody na jednom konci. Kromě toho je také možné získat třívývodový zdroj energie (+/zem/–).

Před nákupem musí kupující potvrdit, že si uvědomuje možné nebezpečí při používání, které může vzniknout díky napětí na pásce. Více informací je k dispozici na webových stránkách výrobce [1].

Výroba elektroniky dává v USA práci více než 5,3 milionu lidí

Květnová zpráva organizace IPC nazvaná „Electronics Manufacturing Supports More Than 5.3 Million U.S. Jobs“ uvádí, že sektor výroby elektroniky zaměstnává v USA více než 1,3 milionu lidí, přičemž na každé toto pracovní místo připadají další tři v navazujících oborech.

Tento průmyslový obor přispívá ročně do americké ekonomiky 714 miliardami dolarů (téměř 19 bilionů korun). Elektronika vyrobená ročně v USA představuje v koncových cenách hodnotu přesahující trilion dolarů (25 bilionů korun).

Ze zprávy IPC vyplývají i další zajímavé údaje − v deseti státech USA je ve výrobě elektroniky více než sto tisíc pracovních míst, přičemž nejlépe si vedou Kalifornie a Texas. Kalifornie sama se může vykázat ročním objemem výroby elektroniky v hodnotě 197 miliard dolarů (téměř 5 bilionů korun) a v tomto oboru zde nachází práci téměř 275 000 lidí. Státy, ve kterých výroba elektroniky přispívá do amerického HDP v nadprůměrné výši, jsou vedle Kalifornie také Oregon, Massachusetts, Minnesota, Severní Karolína, Arizona, Texas, Wisconsin a Colorado.

Průměrný roční plat ve výrobě elektroniky je zhruba 127 tisíc dolarů, což je více než dvojnásobek průměrného platu v USA (cca 61 tisíc dolarů ročně) a také mnohem více, než je průměrný plat ve výrobním sektoru obecně (83 tisíc dolarů ročně).

Z pohledu jednotlivých druhů elektroniky vyráběných v USA představuje 75 % celkové produkce výroba počítačů a periferních zařízení, polovodičů a součástek obecně, navigační a měřicí techniky a řídicích zařízení.

Rekordní množství e-odpadu v roce 2019

Elektronický odpad (e-waste) je obecný termín označující veškerou vyřazenou elektroniku, ať už takovou, která je určena pro recyklaci, nebo tu, která končí na skládkách. V roce 2019 bylo oficiálně zdokumentováno a recyklováno pouze 17,4 % celkového množství e-odpadu. Když se vezme v úvahu hodnota vzácných kovů používaných v elektronice, potom se odhaduje, že na skládkách skončil v loňském roce materiál zhruba za 57 miliard dolarů. Ten přitom mohl být z tohoto odpadu získán a znovu použit.

Obr. 2 Produkce e-odpadu neustále roste

Navzdory snaze o recyklaci a opětovné využívání materiálů, které zaznamenalo v průběhu posledních pěti let 25% navýšení, se v loňském roce vyprodukovalo 53,6 milionu tun e-odpadu, což představuje 7,3 kg na osobu. Největším zdrojem odpadu byla Asie (téměř 25 milionů tun) následovaná Severní Amerikou (13,1 milionu tun).

Podle informací organizace GESP (Global E-waste Statistics Partnership) [2], která se této problematice dlouhodobě věnuje, lze očekávat, že se situace časem nejenom nezlepší, ale naopak zhorší. Kvůli rostoucí spotřebě, kratší životnosti výrobků a omezeným možnostem jejich oprav by mohl objem e-odpadu v roce 2030 dosáhnout 74 milionů tun.

Žebříček připravenosti n,a zavedení autonomních vozů do provozu

Švýcarská organizace KPMG, která sdružuje společnosti poskytující služby v oblasti auditu, daní a poradenství ve 147 zemích světa, vypracovala žebříček připravenosti jednotlivých zemí na zavedení vozidel bez řidiče, tzv. AVRI (Autonomous Vehicles Readiness Index).

Hodnotila se řada ukazatelů, jako je stav silnic, hustota sítě nabíjecích stanic, existence potřebné legislativy, aktuální situace v zavádění autonomních vozidel do provozu a další parametry, včetně digitální gramotnosti obyvatel dané země.

Prvních deset příček obsadily Singapur, Nizozemsko, Norsko, USA, Finsko, Švédsko, Jižní Korea, Spojené arabské emiráty, Velká Británie a Dánsko. Česká republika si v porovnání s předchozím rokem pohoršila o čtyři příčky a obsadila v celkovém pořadí 23. místo.

Kompletní analýza je dostupná na stránkách KPMG [3].

Nákladní drony při doručování zásilek nemusí přistávat

Firma Drone Delivery Canada (DDC) je v Kanadě průkopníkem v používání dronů pro přepravu zásilek [4]. K dispozici má několik typů nákladních dronů různých velikostí, včetně jednoho modelu, který je testován na doručování zásilek bez nutnosti přistání.

Dron Sparrow vyzvedne zásilku, dopraví ji na požadované místo a z malé výšky pak jednoduše upustí na zem. Může dosáhnout maximální rychlosti 80 km/h a má dolet až 30 km. Hmotnost přepravované zásilky je omezena na 4,3 kg. V současné době zajišťuje firma DDC přepravu zásilek pro leteckou společnost Air Canada.

Obr. 3 Nákladní dron Sparrow nepřistává, ale spouští zásilku z malé výšky

Čeští farmáři digitalizují

Všechno zlé je pro něco dobré. Nedostatek pracovníků v zemědělství, snížený odbyt, rostoucí náklady i vysoká proměnlivost počasí nutí české farmáře využívat stále více digitální techniku. Podle firmy Agdata [5], která se digitalizací farem v Česku zabývá, používá více než dva tisíce farmářů na polích tisíce různých senzorů, 2 500 zemědělských strojů má zabudovanou telematiku a k hospodaření se využívají nasbíraná data.

Senzory monitorují stav půdy, vlhkost, meteorologická data, ale i uskladněnou úrodu. Telematické senzory a GPS moduly potom umožňují sledovat jednotlivé zemědělské stroje. Družicové záběry zemědělských ploch pomáhají odhalit místa s výskytem hlodavců, kteří v přemnoženém stavu způsobují farmářům značné škody.

Úspory přitom nejsou zanedbatelné − například zapojení aplikačních map při variabilním hnojení může ušetřit až 30 % nákladů na dusíkatá hnojiva a zvýšit výnosy z úrody až o 5 %.