Výrobce softwaru pro předpověď spolehlivosti elektroniky, izraelská společnost BQR [1], oznámila, že její program fiXtress pro výpočet MTBF (Mean Time Between Failure) nyní podporuje i specifikaci ANSI/VITA 51.1.
Tato nová specifikace s podtitulem „MIL-HDBK-217 Subsidiary Standard“ poskytuje metodu k úpravě spolehlivostních modelů pro uvedený standard (zkráceně M217F2) s cílem získat konzistentnější výsledky. Nejedná se tedy o revizi vojenského standardu MIL217F2, ale o metodu zadávání vstupních informací pro předpověď spolehlivosti při použití tohoto standardu.
Když se pracuje na elektronických aplikacích pro vojenské nebo vysoce spolehlivé účely, potom je potřeba mít jisté znalosti o pravděpodobné životnosti použitých součástek. Problém je, že se dnes stále více i v takových systémech používají součástky, které jsou určené pro běžné komerční účely – ty jsou označovány jako COTS (Commercial Off-The- Shelf). V takovém případě nemají vojenské a vysoce spolehlivé projekty nad součástkami z hlediska spolehlivosti příliš velkou kontrolu. Spolehlivá metoda předpovědi četnosti selhání (failure rate) COTS součástek se proto stala nezbytností a předmětem mnoha úvah.
V roce 1961 bylo publikováno první vydání aktualizovaného vojenského standardu pro výpočet spolehlivosti pod názvem M217F2. Ten definuje základní metodologii předpovědi selhání elektronických součástek, která je dodnes často používána, a to navzdory problémům, omezením a nepřesnostem, které byly v průběhu času zjištěny. Z tohoto důvodu odborníci na spolehlivost elektroniky používají různé metody s cílem přizpůsobit M217F2 nově používaným technologiím. Protože přitom používají různé hodnoty a berou v úvahu různé předpoklady s ohledem na kvalitu COTS součástek, výsledky nejsou navzájem porovnatelné.
Odpovědí na tento problém je nová specifikace VITA 51.1, která nabízí metodu předpovědi četnosti selhání COTS součástek používaných ve vojenských a dalších aplikacích s vysokými nároky na spolehlivost. Ta umožňuje zadávat vstupní informace pro výpočet MTBF při použití standardu M217F2 tak, aby výsledné MTBF více odpovídalo skutečnosti.
Jak se použití této specifikace jeví v porovnání s jinými metodami výpočtu MTBF je vidět na obr. 1, kde jsou výsledky MTBF pro obvod (34 aktivních a 50 pasivních součástek) vypočítané podle standardů Telcordia T332.3, MIL HDBK 217G, MIL HDBK 217F2 s použitím specifikace VITA a MIL HDBK 217F2. Je patrné, že výsledky výpočtu podle specifikace VITA 51.1 se pohybují mezi výsledky podle standardů 217G a 217F2, přičemž při nižších teplotách se blíží více 217G, zatímco při vyšších teplotách jsou přibližně uprostřed mezi nimi.
VITA [3] je nezisková organizace akreditovaná u Amerického národního standardizačního institutu (ANSI) jako vývojář a dodavatel podkladů technologických standardů formou tzv. „open standards“.
Sdružuje řadu firem, které jako členové VITA Standards Organization pomáhají vytvářet a propagovat technické standardy zaměřené na real-time modulární embedded výpočtové systémy.