Dá se říci, že není veličiny, která se prolíná do tolika oborů (tedy nejen elektrotechniky), jako je teplota. Potřeba jejího měření, resp. znalost její hodnoty, byla mezi fyzikálními veličinami jednou z prvních.
Nejprve se k tomuto měření využívala vlastnost teplotní roztažnosti různých materiálů v různých skupenstvích. Tato závislost pak byla pro účely měření cejchována na stupně Celsia, Fahrenheita a dříve, jak je patrno na starších teploměrech, na stupnici Reaumura atd.
S rozvojem elektrotechniky se pak začal využívat k měření teploty termoelektrický princip, rovněž tak jako závislost změny elektrického odporu na teplotě.
Posledním široce využívaným principem, pokud se zmiňujeme jen o těch nejběžnějších, je měření teploty s využitím radiace. To je elektromagnetické záření (čím vyšší teplota, tím větší pohyb elektronů) vysílané tělesy do okolí. Každé těleso mající teplotu vyšší než 0 stupňů Kelvina totiž vyzařuje energii v měřitelném pásmu spektrálního rozsahu 7,5−14 μm. Radiační teploměr, mnohem častěji nazývaný infrateploměr, je tedy bezdotykový teploměr založený na využití zákonů tohoto vyzařování. Dnes jsou tyto teploměry hojně využívané k měření nejen v nedostupných, velmi teplých a nebezpečných místech, ale také pro jejich přednost jednoduchého a rychlého měření teplot.
Tyto teploměry mají ale také svá omezení, která při jejich neznalostech komplikují získání odpovídající hodnoty teploty. Například v poměru D : S, který pokud je vyšší, nezměří teplotu žádaného bodu, ale průměrnou teplotu v kruhu, jehož průměr odpovídá zmíněnému poměru. Tedy poměru mezi vzdáleností (D) a zabíraného kruhu o průměru (S).
Další úskalí je v podobě správného nastavení emisivity, která záleží hlavně na barvě povrchu. Ta může změřenou teplotu při nesprávném nastavení hodně zkreslit. Je to poměrová jednotka s rozsahem 0−1 a hodnotu 1 má pouze tzv. absolutně černé těleso.
Uvažovat se musí i možnost odrazu, prostupu atd. I přes tyto omezující faktory se měření teplot tímto způsobem velice rychle rozšířilo a tento princip vyústil ještě v další a dokonalejší přístroje − v infrakamery. Čidlo u nich nezobrazuje jeden bod, ale skládá se z celé „matice“ bodů (dle typu čidla) na zabírané ploše. Tyto hodnoty jsou následně digitalizovány a převedeny do obrazové podoby, na tzv. termogram. Termogram podává informaci o povrchovém rozložení teploty měřeného tělesa. Zobrazené odstíny, resp. barvy pak odpovídají příslušné teplotě ve formě barevného snímku, kdy každá barva odpovídá teplotě dle nastavené palety.
První byly a doposud jsou k dispozici infrakamery poměrně velkých rozměrů. Pro potřebu obecných kontrol, tedy i teploty, si praxe vyžádala tyto přístroje minimalizovat, a to jak rozměrově, tak hmotnostně.
To nabídla švédská firma Flir (špičkový světový výrobce infrakamer) v podobě řady C2–C5 (C2, C3 a C5), které se v podstatě vejdou do náprsní kapsičky u košile, čímž nepřekáží a jsou stále k dispozici.
Tyto infrakamery jsou velmi žádané, neboť kromě zmíněné výhody poskytují i velmi vysoký poměr cena/výkon. Jednotlivé parametry se liší dle typu, což se odráží také v cenách. Všechny ale využívají Flir patentu MSX, který z reálného obrazu využije pouze obrysy a ty prolne s infrasnímkem. Toto umožňuje mnohem lepší orientaci ve snímku než jen samotné procentuální prolnutí reálného a tepelného snímku. Tím ale tyto typy infrakamer také disponují.
Infrakamera C2 byla nejjednodušší, ale také nejlevnější. Dnes už se tento model nevyrábí a byl nahrazen typem C3, u kterého ale zůstalo rozlišení z C2 – jen 80 × 60 px. Snímek se zobrazuje na 3" dotykovém displeji. Rozsah měřitelných teplot je od –10 °C do +150 °C s rozlišením 0,1 stupně Celsia. Infrasnímek má minimální vzdálenost ostření od 0,15 m a úhel záběru je 41 × 31 stupňů.
Kromě zobrazení teploty zaměřené do prostředního bodu na obrazovce je zde možnost i zobrazení bodu s nejnižší a nejvyšší teplotou v definované oblasti. Vedle termálního, viditelného a MSX zobrazení je zde možnost i módu obrazu v obraze. Jako u dražších infrakamer lze také navolit korekci odražené teploty. Nastavit lze i emisivitu v oblasti 0,1−1. Volitelné jsou též 4 barevné palety [železo, duha, duha (vysoký kontrast) a šedá].
Do interní paměti lze uložit až 500 sad obrázků ve formátu dat standardního JPEG. Infrakamera je zároveň vybavena indikátorem stavu paměti. Výhodou je i možnost streamování IR a také klasického videa.
Ale i samotná C3 končí a v době, kdy vyjde tento článek, již nebude k dispozici. Je nahrazována nejnovějším typem Flir C3-X, který bude popsán v poslední části článku. Nejvyšším modelem z řady C je pak Flir C5.
Ten se od C3 se liší velikostí displeje, jehož úhlopříčka je o půl palce delší − tedy 3,5". Rozdíl je ale také v rozlišení, které je podstatně větší – 160 × 120 px. I reálný obraz digitální kamery má vyšší rozlišení − 5 Mpx.
Také rozsah teploty je širší, a to od –20 °C až do 400 °C. Nabízí se i možnost výběru z většího množství palet. Nakonec i výdrž baterie se oproti C3 zdvojnásobila, a to na 4 hod. Kapacita paměti je také vyšší – 5 000 obrázků. Samozřejmě že se tyto lepší parametry odráží i v ceně − viz publikované ceny v inzerátu příslušejícím k tomuto článku.
Poslední novinkou v řadě kapesních infrakamer Flir Cx je již zmíněný typ Flir C3-X. Tento se snaží o kompromis mezi cenou blížící se typu C3 a parametry odpovídající spíše typu C5 nebo alespoň položené mezi nimi.
Rozlišení u této infrakamery je 128 × 96 px a rozsah měřitelné teploty –20 °C až 300 °C. Velikost displeje je stejná jako u C5 (3,5“), rovněž tak jako 4hodinová výdrž baterie.
Přenos dat do a z PC, iOS a Android lze realizovat prostřednictvím wifi. Pro odesílání a ukládaní obrázků online je nutno kameru připojit k účtu Flir Ignite a pak nahrávat snímky v automatickém režimu. Snímky je možné nahrávat také ručně a přesouvat je z přístroje pomocí USB kabelu.
Lze také vybrat jeden nebo více obrázků ke stažení, například pro analýzu a vytváření zpráv v softwaru FLIR Thermography. Složky a výběry více souborů se stáhnou jako soubory ZIP. Jednotlivé obrázky nebo i celé složky můžeme také sdílet. Sdílené odkazy mohou být chráněny heslem s možností nastavení data vypršení platnosti. Pokud to mobilní telefon podporuje, můžeme po spárování sdílet internetové připojení telefonu s přístrojem přes Bluetooth.
Pro dosažení optimálního tepelného obrazu umožňují všechny termokamery řady Flir Cx úpravu teplotní stupnice, volbu vhodného teplotního rozsahu, výběr vhodného režimu obrazu a změnu palety barev.
C3-X je velmi bytelná infrakamera, má ochranu IP54 proti vodě a prachu a je navržena tak, aby odolala pádu z výšky 2 m. Jako malý bonus je pak ještě zabudovaná svítilna.
Další informace naleznete v následujícím inzerátu.