Výslednou podobu nanesení laku při selektivním lakování určuje převážně správná volba lakovacího ventilu (trysky, aplikátoru), který je posledním článkem celého řetězce procesu.
Řetězec se skládá z materiálového zásobníku (může být různé velikosti podle plánované produkce), dále z dopravního systému (tlakový vzduch nebo dusík, zubové nebo membránové čerpadlo) a ventilu. V současné době se z hlediska ventilů používají dvě strategie, ventily s atomizujícím vzduchem (nesprávně nazývané sprejové) a ventily bezvzduchové.
Ventily s atomizujícím vzduchem používají vzduch o velmi nízkém tlaku pro rozdrobení toku materiálu do úzce směrovaných kapek.
Obr. 1 Ventil s atomizujícím vzduchem
Ventily bezvzduchové používají trysku pro vytvoření ploché clony tekoucího materiálu.
Obr. 2 Bezvzduchový ventil
Nelze obecně říci, která technologie nanášení je lepší. Obě technologie mají svoje použití a vzájemně se doplňují.
Na lakovacích automatech firmy PVA, které mají robustní ventilovou hlavu, je vhodné umístit oba dva ventily a doplnit je ventilem jehlovým, který je používán pro velmi precizní nanesení na kritická místa v těsné blízkosti součástek.