Elektronický odpad

Každý Čech vlastní 1,4 SIM karet a ročně vyprodukuje 15,7 kilogramů elektronického odpadu. Omezit jej může recyklace i jednotné nabíječky.

Nový telefon si Češi pořizují průměrně jednou za dva roky a na každého z nás vychází průměrně 1,4 SIM karet. Potřeba mít neustále moderní chytrý telefon však zatěžuje nejen peněženky Čechů, ale i životní prostředí. Na každého obyvatele ČR připadá až 15,7 kilogramu elektronického odpadu ročně a víc jak desetinu z nich tvoří právě mobilní zařízení. Své vysloužilé telefony Češi nechávají zestárnout v šuplících s tím, „že se třeba jednou budou hodit.“ Ve skutečnosti je ale nejlepším řešením recyklace, kterou kromě prodejců elektroniky nabízí i samotní operátoři. Službu Češi ale téměř nevyužívají a podle T-Mobile se operátorům k recyklaci dostává méně než 1 % prodaných telefonů.

V roce 2021 se celosvětově prodalo přes 1,43 miliardy chytrých telefonů. Pro lepší představu – to je, jako by si 18 % veškeré lidské populace koupilo nový mobil. Až do propuknutí pandemie prodeje stabilně rostly, ale s příchodem covidu se propadly o 12 %. Útlum nicméně trval jen rok a už v roce 2021 se počty prodaných mobilních zařízení s operačním systémem začaly opět přibližovat předpandemickému stavu. V Česku je však situace podle největšího prodejce elektroniky opačná. „V covidových letech jsme zaznamenali nárůst v počtu prodaných kusů o 15 %. V loňském roce se nám podařilo tento trend udržet. I přes nepříznivou situaci, válku na Ukrajině, inflaci a energetickou krizi, se nám podařilo navýšit počty prodaných kusů. V současné době je kategorie IT a mobilních telefonů jednou z nejvíce rostoucích složek našeho sortimentu, a to i přes jejich rostoucí cenu,“ vysvětluje Tomáš Račák, provozní ředitel společnosti DATART.

Největším světovým hráčem, co se prodaných smartphonů týče, je korejský Samsung, který jen v prvním čtvrtletí loňského roku prodal přes 73,6 milionu chytrých telefonů. Přesto však ani zdaleka nedosahuje rekordních hodnot prvního čtvrtletí roku 2014, kdy byl Samsung zodpovědný za 88,5 milionu dodávek smartphonů. Světovou dvojkou je podle dostupných údajů ze serveru Statista.com americký Apple, jehož dodávky se v prvním čtvrtletí roku 2022 zastavily na 56,5 milionu zařízení.

14,6 milionu SIM karet v Česku

V Česku je poměr mezi těmito technologickými giganty podle serveru GoMobil.cz mnohem vyrovnanější. Zatímco Samsung se na trhu podílel z 24,2 %, Applu připadlo o desetinu procentního bodu menší podíl. Češi jsou vášnivými telefonisty, což dokazují i data Českého statistického úřadu. Zatímco v roce 2005 každý Čech průměrně provolal zhruba 727 minut, v roce 2020 se tato hodnota vyšplhala téměř na 3,5krát vyšší hodnotu. Zálibu v telefonování potvrzují i počty aktivních SIM karet v Česku.

„Podle údajů ČSÚ v Česku funguje na 14,6 milionu SIM karet, což znamená, že na každého Čecha včetně nemluvňat připadá přibližně 1,36 SIM karet. Vlastní mobilní telefon má 98,8 % Čechů z každé věkové kategorie starší 16 let, přičemž nejmenší podíl (zhruba 92,7 %) připadá Čechům, kteří již dosáhli pětasedmdesátky. Zajímavější je sledovat rozdíly ve vlastnictví smartphonů. Zatímco ve věku 16–24 let má chytrý telefon 99,2 % Čechů, u seniorů se tento poměr zastavuje na 14,5 %,“ nastiňuje situaci Tomáš Odstrčil, analytik Evropy v datech.

Nový mobil každé tři roky

Tak silné prostoupení mobilních telefonů českou populací však znamená, že poměrně často utrácíme za nová zařízení. „Lidé mobily obměňují velmi často, dle našich odhadů asi každých 3 až 3,5 roku,“ vysvětluje Miloš Polák z projektu REMOBIL, který se specializuje na recyklaci mobilních telefonů. Podle šéfa mobilní divize Samsung Tomáše Balíka z rozhovoru pro Seznam Zprávy Češi za nové telefony utratí až 27 miliard korun ročně. Denně se v Česku prodá na 8,5 tisíce telefonů, přičemž jejich průměrná cena činí 8 800 Kč.

Ne vždy si ale nový telefon pořizujeme kvůli tomu, že nám ten předchozí přestal fungovat nebo jsme ho ztratili. Jak v tu chvíli naložit se starým zařízením? Podle studie uskutečněné v Polsku si až 80 % lidí schraňuje své staré telefony. „Nejopatrnější“ je v tomto ohledu nejmladší kategorie ve věku 19–25 let. Svých starých či nepoužívaných telefonů se nezbavuje víc než 96 % mladých Poláků. V Česku sice podobná studie neproběhla, ale dá se předpokládat, že je zde situace podobná.

Většina Čechů si vysloužilá zařízení nechává ve svých šuplících takzvaně „pro strýčka příhodu“. Podle průzkumu projektu REMOBIL si je do šuplíku odkládá na 44 % Pražanů a celkově se Čechům práší na 12 milionů nepoužívaných mobilů. Nejlepší a nejudržitelnější řešení přitom velmi často leží v recyklaci, ke které se však velká část společnosti nechce uchýlit.

Na každého Čecha ročně připadá 15,7 kg elektronického odpadu

Neustálé pořizování nových telefonů s sebou nese nejen zátěž pro naše peněženky, ale i pro životní prostředí. Mobilní telefony jsou totiž jednou ze základních složek elektronického odpadu. Světová tvorba elektronického odpadu vychází podle dat z roku 2019 na 53,6 megatun materiálu, který by se dal recyklovat a využít znovu. Ve skutečnosti si však tímto procesem projde pouze 17 % vyhozené elektroniky.

Na každého Čecha připadá celkem 15,7 kilogramu elektronického odpadu ročně a za jediný rok ČR vyprodukuje 11 kilotun elektronického odpadu jen z telefonů a malých IT zařízení, mezi které patří i navigace, kalkulačky, routery či tiskárny. Ačkoliv je u nás podle Miloše Poláka z REMOBILu podíl zrecyklované elektroniky mnohem vyšší, než je celosvětový průměr (cca 65 %), stále máme v Česku prostor pro zlepšení.

K redukci odpadu přispějí i jednotné nabíječky

Zrecyklovat se dá až 60 % materiálu v mobilních telefonech. V celém procesu se z telefonu nejprve demontuje baterie, a pokud se telefon nedá opravit či rozebrat na náhradní díly, putuje do hutě. Získaný plast (přibližně 58 %) se využije energeticky v procesu tavení jako náhrada uhlí a kovy, kterých je v mobilu zhruba 30 % se zrecyklují. Měď a hliník patří mezi největší složky, z mobilu se však běžně získá i téměř procento lithia, niklu a stopové množství zlata a stříbra. Zbytek materiálu končí ve strusce, která se poté často používá jako stavební materiál.

Redukci množství elektronického odpadu řeší i Evropská unie, která od roku 2024 zavede povinnost prodeje nových zařízení s jednotnými nabíječkami. Právě vyhozené či nepoužité nabíječky totiž znamenají až 11 tisíc tun elektronického odpadu vytvořeného v EU. Jednotné nabíječky zároveň ušetří i peníze Evropanů, kteří kvůli potřebě různých nabíjecích kabelů ročně zbytečně utratí na 250 milionů eur.

Zdroj: www.evropavdatech.cz/clanek/90-elektronicky-odpad/#article-content