Visegrádský patentový institut zahajuje svoji činnost

Českým firmám a přihlašovatelům se nyní významně usnadní mezinárodní řízení o získání patentové ochrany. Ve spolupráci Česka, Slovenska, Polska a Maďarska totiž zahajuje činnost Visegrádský patentový institut (VPI), díky kterému přihlašovatelé ušetří na poplatcích a získají možnost využít informační podporu pro mezinárodní přihlášky v českém jazyce.

Pro české přihlašovatele se tak otevírá možnost nejen podávat mezinárodní patentové přihlášky podle Smlouvy o patentové spolupráci (PCT), ale vést mezinárodní fázi řízení o získání patentové ochrany právě u VPI. Zatím to bylo možné pouze u Evropského patentového úřadu.

Úřad průmyslového vlastnictví (ÚPV) též očekává, že se díky VPI bude zvyšovat počet patentových přihlášek českých přihlašovatelů, především firem a výzkumných institucí. Na světě se jen v roce 2015 přihlásilo k ochraně patentem 2 700 000 technických řešení.

Například Rakousko vyprodukuje ročně téměř desetkrát více patentových přihlášek podaných do mezinárodního systému PCT než Česká republika. Přitom počet rakouských domácích přihlášek je s námi srovnatelný. Z ČR se do zahraničí podá jen desetina doma přihlášených technických řešení, zhruba 150–200 případů.

V roce 2015 bylo v Česku podáno 880 patentových přihlášek. Nejvíce zastoupeny byly obory měření a optika, organická chemie nebo doprava a skladování. Pokud jde o přihlašovatele, lze zaznamenat významnou aktivitu ze strany českých vysokých škol, které podaly více než jednu čtvrtinu všech přihlášek.

Úřad průmyslového vlastnictví v roce 2015 udělil 749 patentů, z toho 77 % domácím přihlašovatelům, což je nejvíce za posledních 20 let. Vysokým školám a univerzitám byly uděleny 223 patenty, což je o 29 % více, než v roce 2014. Celkový počet patentů platných na území České republiky ke konci roku činil téměř 35 tisíc. Z hlediska státního rozpočtu došlo vloni k výraznému zvýšení příjmů plynoucích z udržovacích poplatků za patenty, jejichž plátci jsou především zahraniční subjekty.

VPI bude orgán zodpovědný za mezinárodní rešerši a mezinárodní předběžný průzkum a díky sdíleným kapacitám sníží náklady přihlašovatelů ze zemí Visegrádu spojené se získáním patentové ochrany až ve 148 členských zemích PCT. Státy Visegrádské skupiny tak budou zajišťovat službu, kterou dosud poskytoval výlučně Evropský patentový úřad.

Princip zakotvený v PCT spočívá v tom, že přihlašovatel podáním jedné patentové mezinárodní přihlášky dosáhne stavu odpovídajícímu podání národních přihlášek ve všech smluvních státech, aniž by byl nucen v daném okamžiku vynaložit jinak nezbytné náklady na překlady, zastoupení, správní poplatky apod.

Díky PCT přichází úhrada těchto nákladů oproti tradičnímu zahraničnímu přihlašování později, až po uplynutí 30 měsíců od priority, tedy již v době, kdy má přihlašovatel k dispozici výsledek mezinárodní rešerše, resp. mezinárodního předběžného průzkumu, a může se tak snadněji rozhodovat o svých dalších krocích.

Významnou součástí mezinárodní fáze řízení podle PCT je zveřejnění vynálezu, tím jsou tyto originální nápady dány na vědomí i případným zahraničním investorům. „Pouhým podáním mezinárodní přihlášky se výrazně zvyšují šance, že vás v 30měsíční ochranné lhůtě, kdy máte na své technické řešení exkluzivitu, osloví potenciální investor nebo kupec. Firmy jsou často ochotny za nemalé sumy odkoupit řešení již ve fázi mezinárodní patentové přihlášky,“ říká Josef Kratochvíl, předseda Úřadu průmyslového vlastnictví, s tím, že v zahraničí jde o standardní praxi.

Vznik Visegrádského patentového institutu (VPI) je nejen dalším opatřením na podporu inovací a posílení konkurenceschopnosti firem v regionu, ale i výrazem ocenění českého Úřadu průmyslového vlastnictví, který se jako součást VPI zařadil po bok takových úřadů, jako je Evropský patentový úřad a další vybrané patentové úřady provádějící úkony podle PCT.

Úřad průmyslového vlastnictví

Úřad průmyslového vlastnictví je orgánem státní správy České republiky na ochranu průmyslového vlastnictví, který plní funkci národního patentového a známkového úřadu. Navazuje na činnost Patentního úřadu založeného před 95 lety v Praze.

ÚPV rozhoduje o poskytování ochrany na vynálezy, průmyslové vzory, užitné vzory, ochranné známky, zeměpisná označení a označení původu výrobků a vede příslušné rejstříky o těchto předmětech průmyslových práv. Získává, zpracovává a zpřístupňuje patentové informace, usiluje o zvyšování mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky účinnou kampaní k rozšíření povědomí o významu a optimálních způsobech využívání systému průmyslově právní ochrany.

Od roku 1970 je Česká republika také členem Světové organizace duševního vlastnictví (World Intellectual Property Organization – WIPO). Je také členem Evropské patentové organizace (EPO) a smluvní stranou Úmluvy o udělování evropských patentů.