česky english Vítejte, dnes je pátek 19. duben 2024

Začátek výroby DPS v Československu

DPS 2/2011 | Články
Autor: Ing. Václav Jelínek

V roce 2008 jsme „oslavili“ 50leté výročí zavedení sériové výroby DPS v bývalém Československu. První desky plošných spojů (tehdy ještě tištěných spojů) byly vyrobeny v Československu v bývalé Tesle Přelouč pro tranzistorový přijímač T 58. Nejdříve to byly jednostranné desky, později byla zavedena technologie dvoustranných desek s pokovenými otvory, dále pak technologie vícevrstvých a ohebných desek. Nová technologie vznikla ve spolupráci techniků Tesla Přelouč a Tesla Výzkumný ústav sdělovací techniky A.S. Popova Praha.

Začátky výroby byly těžké. V odborné literatuře se mnoho nepublikovalo, chyběly zkušenosti. Byla však chuť a elán. Vyrobila se první síťka, šikovné ruce konstruktérů zhotovily první otáčivý buben na leptání chloridem železitým. Byl dán základ technologii výroby sítotiskovou metodou. V roce 1960 byl otáčivý buben nahrazen leptáním v koších ve vanách, což umožnilo zvýšit produkci z 30 000 na 100 000 ks/měsíc. Současně se také začal regenerovat chlorid železitý. V roce zavedení se vyrobilo 5 000 ks, za 15 let pak celkem 50 milionů ks desek.

Obr. 1. První vyrobená DPS do tranzistorového přijímače T-58

Obr. 1. První vyrobená DPS do tranzistorového přijímače T-58

K technologii výroby sítotiskem se v roce 1961 přidružila i výroba, která vycházela z desek Diazolit Resist s fotoemulzí, z Novoborských strojíren. Tato technologie, kterou se vyráběly tzv. kanálové cívky, byla předchůdcem dnešního moderního fotografického způsobu výroby (fotocesty). Já sám jsem nastoupil do Tesly Přelouč v roce 1962, kde jsem se nejdříve aktivně zabýval technologiemi pokovování konektorů tvrdým zlacením s mezivrstvou niklu a rhodiováním. Postupně se ustavil technologický vývoj plošných spojů – odbor plošných spojů. Ten se zabýval řešením úkolů souvisejících s modernizací výroby, která již byla nezbytná vzhledem k rostoucím nárokům i potřebám zákazníků.

V roce 1970 byly zavedeny progresivní technologie kyselého (CuCl2) i alkalického leptání (amoniakální leptadlo) na moderních strojích Chemcut včetně ekonomického zpracování odpadů a pokovování konektorů zlacením, produktivní metody vícenásobné montáže a nanášení pájecího laku, programového vrtání na vrtačkách Excellon a frézování. Postupně byla zavedena výroba desek s pokovenými otvory, poloprovozní výroba vícevrstvých a ohebných spojů a další progresivní postupy v oblasti sítotisku a fotocesty. Know-how pro technologii výroby desek s pokovenými otvory metodou tzv. kovového resistu získala Tesla Přelouč díky zakoupené licenci na výrobu počítačů TESLA 200 Teslou Pardubice.

Hala uvedená do provozu v roce 1970 měla kapacitu 2 520 000 m2. V roce 1982 byla zahájena výstavba další výrobní haly pro desky s pokovenými otvory včetně vícevrstvých DPS (4–6vrstvé) s kapacitou cca 21 000 m2. K této kapacitě pak byla přičleněna i technologie výroby Multiwire (drátových plošných spojů), která vznikla spoluprací s VUMS Praha a Aritmou Praha. Tato hala měla 2 400 m2 výrobní plochy, bezprašný prostor s klimatizací v objemu 730 m2 a zvlášť vyčleněný prostor pro výpočetní techniku (820 m2).

Tesla Přelouč se tak stala největším výrobcem desek plošných spojů v tehdejším Československu. V koncových letech existence Tesly Přelouč (1988– 1989) bylo ve výrobní technologii plošných spojů 390 zaměstnanců.

V roce 1973 vznikla Rada odborníků plošných spojů. Ta sdružovala 40 organizací ze sféry výroby, vývoje a výzkumu jak DPS, tak i materiálů a chemikálií pro jejich výrobu a snažila se o koordinaci technologické, normalizační a materiálové problematiky. Její činnost se ukončila v lednu 1991.

V roce 1981 bylo založeno Společné vědeckovýzkumné pracoviště elektroniky VŠSE Plzeň, URE ČSAV, Tesla Přelouč, SVÚOM a ŠKODA Plzeň, jehož jednou z hlavních oblastí byly plošné spoje. V roce 1984 bylo zřízeno v Tesle Přelouč Koordinační centrum oboru PS s rozhodovací pravomocí jako Vedoucí pracoviště pro vědecko-technický a investiční rozvoj pro plošné spoje.

O autorovi:

Absolvent VŠCHT Pardubice, v roce 1962 nastoupil do Tesly Přelouč. Jako vývojový pracovník se zabýval hlavně zlacením, rhodiováním a povrchovými úpravami konektorů DPS a technologiemi sériové výroby „panel a pattern plating“ DPS. Absolvoval odbornou stáž u francouzské firmy Honeywell Bull. 17 let byl předsedou Rady odborníků plošných spojů v ČSR, kterou založil. Organizoval celostátní semináře zaměřené na DPS.

Autor

Postupně působil ve vedoucích pozicích mnoha firem (Tesla Přelouč, Tesla Hradec Králové, VÚMS Praha, Unit Expert s. r. o. Přelouč, CHEMA spol. s r. o. Pardubice, Kiekert-CS s. r. o.). Publikoval v odborných časopisech (Povrchové úpravy, Sdělovací technika, Jemná mechanika a optika, Automatizace, Technický týdeník) a působil jako pedagog na SPŠ Pardubice, VŠSE Plzeň a Univerzitě v Drážďanech.