Motivací ke studiu na středních technických školách je zájem o obor

Největší motivací 1 800 studentů ke studiu na zkoumaných sedmi technicky zaměřených středních školách v Kraji Vysočina je zájem o daný obor. Od studia samotného očekávají získání teoretických znalostí a možnost získat zaměstnání. Odbornou praxi by chtělo absolvovat devět z deseti studentů. V názorech na to, zda má být praxe placená, nebo zda na odměně nezáleží, se však školy rozcházejí. Žáci všech sedmi středních škol by rádi využili možnost sponzorovaného studia se závazkem nastoupit po skončení školy do sponzorské firmy. Vyplývá to z analýzy středního technického vzdělávání v Kraji Vysočina zpracované analytickou společností CEEC Research ve spolupráci s Krajem Vysočina a společností Cooper Standard.

Primární motivací žáků ke studiu na technicky zaměřených středních školách v Kraji Vysočina je zájem o obor a fakt, že je dané zaměření studia baví. Na obr. 1 je znázorněna stupnice od jedné do pěti, kde jednička představuje klíčový faktor při rozhodování o studiu – žáci dali zdůvodnění průměrnou známku 2,13. Na tomto názoru se přitom shodlo šest středních škol ze sedmi. Pro studenty sedmé ze škol je pak hlavní motivací ke studiu možnost získat odborné vzdělání již po ukončení střední školy (2,30 bodu). Nejméně se na rozhodování o studiu naopak podílela eventualita, že se daný žák nedostal na jiný obor (známka 4,33). Od studia na střední technické škole studenti očekávají, že získají jednak teoretické znalosti ve vybraném oboru a také možnost najít práci buď již při studiu, nebo po jeho dokončení. Na obr. 2 je znázorněna stupnice od jedné do pěti, kde jednička představuje maximálně důležitý faktor pro přínosnost studia – žáci těmto faktorům přiřadili v průměru známku 1,91, respektive 1,99. Studenti tří škol přitom nejvíce preferují získání teoretických znalostí, čtyři školy naopak za nejdůležitější považují možnost získat při studiu relevantní odbornou praxi (2,01 bodu). Za nejméně důležitou je na všech sedmi školách považována možnost rozšíření vlastních jazykových znalostí (známka 2,78).

Odborné praxi jednoznačně patří klíčová role při výuce, což dokládá i fakt, že devět studentů z deseti (92 procent) má zájem o získání praxe v některé z firem. V názorech na druh praxe jsou však jednotlivé školy rozděleny. Zatímco čtyři z nich mají zájem jen o placenou praxi, tři střední školy mají o praxi zájem bez ohledu na finanční ohodnocení. Možnost využít studium sponzorované jednou z firem a závazek nastoupit do dané firmy po skončení studia by využily dvě třetiny (64 procent) studentů, přičemž na tomto názoru se shodlo všech sedm středních škol.

A jak to vidí školy? Z jejich reakcí vybíráme alespoň jednu – Mgr. Ivo Teplý, ředitel SOŠ Nové Město na Moravě, komentuje výsledky průzkumu takto: „Skvělou zprávou pro technické školy v kraji je, že žáky jejich vybrané obory baví a studují se zájmem o obor. Méně dobrá informace je, že většinou se jedná o žáky, kteří již prošli několikerým výběrem na jiných školách. Nejdříve na víceletých gymnáziích, potom v klasických 4letých gymnáziích a lyceích, a teprve po tomto prosetí se objevují žáci na maturitních oborech technických škol a až poté na oborech učebních. Přitom právě v technických oborech bychom potřebovali žáky kreativní a přemýšlivé, neboť technika kráčí vpřed mílovými kroky a naši řemeslníci a technici ji jen těžko dohánějí. Naši učňové každoročně jezdí ve spolupráci s německou hospodářskou komorou na stáže do německých firem. Vždy jsou tam velice chváleni za odbornost, ale vždy mají problém s komunikací v cizím jazyce. Studijně lepší žáci by se v řemeslných oborech uplatnili skvěle a mohli bychom potvrdit pověst o zlatých českých ručičkách.“