Internet věcí – Terminologie

Následující příspěvek je zaměřen na terminologii z oblasti internetu věcí, tj. propojení věcí pomocí internetu a vyměňování dat. „Věcí“ se zde rozumí fyzická zařízení, vozidla, domácí spotřebiče a další zařízení, která jsou vybavena elektronikou, softwarem, senzory, akčními členy atp. Článek navazuje na předchozí terminologické témata – nositelná elektronika; RFID, NFC, Bluetooth atp. [DPS-AZ].

Označování věcí (tagging of things) může být řešeno např. pomocí technologií:

• RFID, radiofrekvenční identifikace (Radio-Frequency IDentification),
• NFC, komunikace v blízkém poli (Near Field Communication),
• čárové kódy (barcodes),
• QR kódy (QR codes) a
• digitální vodoznaky (digital watermarking) − druh signálu zabudovaného do nosného signálu, který slouží k ochraně copyrightu, potvrzení autenticity atp.

ISO/IEC JTC 1/SC 41 zajišťuje normalizaci v oblastech – internet věcí a souvisejících technologií (Internet of things and related technologies, IoT), včetně

• senzorových sítí (sensor networks),
• nositelných technologií (wearable technologies) a
• aplikací.

Využívání IoT (the IoT Use cases) (ISO/IEC TR 22417) [OBP] je např. v oblastech:

• globální (global);
• infrastruktura přepravy (transport infrastructure);
• domácnost (home);
• veřejné budovy (public buildings);
• kanceláře (offices);
• výrobní závody (factories);
• zemědělství (agriculture);
• lesnictví (forestry);
• rybářství (fishing);
• tělo a osoby (body and personal);
• zdravotní péče (healthcare);
• vozidla (vehicles);
• chytrá města (smart cities).

Související senzorové sítě (related sensor networks) jsou popsány v dokumentech, např:

• senzorové sítě (sensor networks) (ISO/IEC 30128);
• aktivní řízení proudění vzduchu (active air-flow control) (ISO/IEC 22560);
• podvodní akustické senzory (underwater acoustic sensors) (ISO/IEC 30140);
• referenční architektura (ISO/IEC 29182);
• senzory pro inteligentní sítě (smart grids sensors) (ISO/IEC 30101).

Související terminologie (related terminology) je popsána např. v:

• terminologie IoT (ISO/IEC CD 20924);
• programování počítačů (computer programming) (ISO/IEC 2382-7);
• vývoj systémů (system development) (ISO/IEC 2382-20);
• rámec pro management identity (framework for identity management) (ISO/IEC 24760);
• automatická identifikace a snímání dat (automatic identification and data capture) (ISO/IEC 19762);
• geografické informace (geographic information) (ISO/TS 19104);
• systémy inteligentní přepravy (intelligent transport systems) (ISO 14813);
• autentizace entity (entity authentication) (ISO/IEC 9798).

Kyberneticko-fyzikální systémy (Cyber-physical systems) jsou novým oborem studovaným např. na [ČVUT], který souvisí s „kybernetickou“ výrobou (cyber-manufacturing) a internetem věcí.

M2M (Machine-to-Machine) značí komunikaci mezi „stroji“, bez lidské intervence nebo s omezenou lidskou intervencí [ETSI]. Taková komunikace zahrnuje např. „stroje“ podle obr. 1.

Inteligentní sítě (smart grid) přenáší elektrickou energii i související data a umožňují regulovat výrobu a spotřebu elektrické energie v reálném čase, v místním i globálním měřítku. Speciálním případem je virtuální elektrárna (virtual power plant), která pro získání spolehlivého společného zdroje energie integruje několik typů zdrojů. Tyto zdroje tvoří často skupinu různých typů pružných nebo nepružných, řiditelných distribuovaných systémů, které jsou regulovány centrálním orgánem a mohou zahrnovat např.:

• kombinované lokální zdroje tepla a energie (micro combined heat and power, microCHP),
• pístové motory na zemní plyn (natural gas-fired reciprocating engines),
• malé větrné elektrárny (small-scale wind power plants),
• fotoelektrické zdroje (photovoltaics),
• malé hydroelektrárny (small hydro),
• zdroje na biomasu (biomass).

Trendy technologie internet věcí (technology roadmap: The Internet of Things) jsou naznačeny na obr. 2, který vznikl překladem z obrázku Internet of things.svg [WikiComm].