česky english Vítejte, dnes je středa 25. prosinec 2024

Vyplatí se převést výrobu elektroniky z Číny zpět?

DPS 6/2018 | Články
Autor: Ing. Milan Klauz

I když objem výroby elektroniky, zejména desek plošných spojů, zadaný do Číny našimi firmami není nijak velký, i tak je to diskutované téma. Někdo vidí ve výrobě v Číně příležitost k levnější produkci, jiný naopak třeba riziko ztráty know-how. Také se někdy mluví o nízké kvalitě, špatných pracovních podmínkách a negativním vlivu na životní prostředí v důsledku vysoce neekologické výroby. Ať tak, či tak, Čína se stala výrobnou pro globální trh, který je schopen zajistit jak prototypy, tak hromadnou výrobu.

Otázkou tedy může být, zda je reálné jednou zavedenou výrobu v Číně vrátit zpět do domácího prostředí. To je nyní důležité téma zejména pro americké výrobce, protože mnozí z nich se zřejmě budou muset vyrovnat se zavedením celních bariér na dovoz zboží z Číny. A co by to znamenalo např. pro společnost Apple a výrobu jejího iPhonu?

Bylo by tedy pro Apple lepší přemístit výrobu zpět do USA?

Podle analýzy magazínu MIT Technology Review [1] by kompletace iPhonu v USA z dílů dovezených ze zahraničí stála navíc pouze 30−40 dolarů, podle typu telefonu. Když se podle údajů, které uvádí agentura Reuters, vezme v úvahu, že zisk z jednoho telefonu je až 64 % [2], je jasné, že zvýšená cena za montáž v USA nepředstavuje žádný velký výdaj. Pokud by se jednotlivé díly měly ve Spojených státech také vyrábět, potom by se zvýšené náklady dostaly zhruba na hodnotu 100 dolarů, což jistě není likvidační částka.

Bez názvu

Znamená to tedy, že by pro Apple nebyl žádný velký problém převést výrobu do USA?

Problém by to zřejmě byl [3]. I když zvýšené náklady na papíře vypadají přijatelně, je potřeba se podívat na vlastní výrobu, která vyžaduje lidi, zručnost, zkušenosti a potřebnou infrastrukturu. To vše ovšem vyžaduje čas a peníze na přípravu a představuje to značnou a dlouhodobou investici. Apple si nemůže dovolit začít od nuly, jeho výroba ve Spojených státech by musela plynule navázat, přičemž hromadná výroba telefonů v takovém měřítku zatím nebyla v USA nikdy realizována.

Už jenom najít vhodnou pracovní sílu by byl problém. Apple sice zaměstnává doma a ve světě celkem více než 120 tisíc lidí, ale dodavatelé komponentů a firmy zajišťující kompletaci telefonů pak dalších 1,6 milionů [1].

Ukazuje se, že klíčovým faktorem je dostatečné množství zkušené pracovní síly. Dokonce i Tim Cook, současný ředitel Applu, konstatoval, že hlavním důvodem pro výrobu v Číně nejsou náklady, protože by bylo možné najít ještě levnější země, ale celý výrobní systém budovaný po mnoho let. Jak doslova řekl, hlavním důvodem pro výrobu v Číně je dostatečné množství zkušených zaměstnanců s potřebnými dovednostmi na jednom místě [4].

To je ostatně důvod, proč se v Číně elektronika vyrábí ve velkém i nadále, i když už není tak levná, jak bývala.

O tom, jak klíčovou roli tento faktor hraje, svědčí např. i zkušenost společnosti Motorola [5]. Ta se v roce 2013 rozhodla, že bude svůj chytrý telefon Moto X vyrábět v USA. Papírový rozdíl v nákladech na montáž telefonů v porovnání s Čínou byl zanedbatelný, a tak Motorola využila již nepoužívané výrobní prostory Nokie v Texasu a najala 2 500 nových zaměstnanců. Již o rok později byl celý podnik uzavřen jako neefektivní.

Převedení výroby ze zahraničí zpět do domácího prostředí se obecně může provést na třech úrovních [3] – převedením pouhé montáže, zatímco díly jsou vyráběny jinde, převedením montáže spolu s výrobou některých dílů nebo kompletním převedením montáže i s celou výrobou dílů. Zatímco první varianta je nejschůdnější, poslední je jen těžko realizovatelná, protože zajištění výroby všech částí telefonu v jedné zemi, byť USA, by bylo značně komplikované.

Zdá se, že výroba elektroniky v Číně bude mít i nadále stoupající tendenci, protože pro mnoho společností zatím neexistuje adekvátní náhrada. Země jako Indie nebo Brazílie sice na první pohled vypadají jako možné alternativy pro expandování výroby, ale obě tyto země zatím nemají zcela vyhovující podmínky pro investice do mohutných výrobních podniků podobných těm v Číně. Indie má navíc přetrvávající problémy s dodávkami vody a elektrické energie, zatímco Brazílie stále nemá potřebnou infrastrukturu a velké investice jsou zde poněkud riskantní.