česky english Vítejte, dnes je sobota 23. listopad 2024

Výroba v Číně se už nevyplácí, firmy se stahují

DPS 1/2021 | Články
Autor: Ing. Milan Klauz

Čínský výrobní průmysl dominoval světu více než dvacet let, zejména díky levné pracovní síle a státním dotacím. Finanční výhodnost těchto dvou benefitů převážila u mnohých zavedených výrobců nad možnými problémy s kvalitou, dopravou, opožděnými dodávkami či komunikací. V poslední době ale můžeme pozorovat opačný trend, kdy se řada firem rozhodla svou výrobu z Číny stáhnout. Příčiny tohoto jevu jsou analyzovány v článku „The Exodus Of Chinese Manufacturing: Shutting Down ‘The World’s Factory’“ uveřejněném na webu forbes.com [1].

Během posledních měsíců byl výrobní průmysl v Číně nucen čelit kombinaci dlouhodobých problémů a mimořádných událostí (zavedení vysokých cel na čínské zboží, pandemie Covidu-19, zvýšené geopolitické napětí atd.). Výsledkem je odklon mnoha firem od výroby v Číně a začátek procesu, který může ukončit její dominantní postavení.

Čína

Pro lepší pochopení, co může být pro budoucnost výroby v Číně fatální, je potřeba si uvědomit, co jí umožnilo stát se tak úspěšnou. V průběhu uplynulých 40 let se z Číny stala doslova „továrna světa“. Na počátku tohoto úspěchu stály rozsáhlé ekonomické reformy a koncept volného trhu. Uvolněná kontrola ze strany státu a dostupnost ohromného množství dělníků udělaly z Číny ideální místo, kam bylo možné výrobu přesunout. Levná pracovní síla a snadný přístup k rostoucím trhům v rozvíjející se jihovýchodní Asii učinily z Číny jedno z nejlukrativnějších obchodních center světa. V roce 2011 tak Čína předstihla v objemu výroby i USA.

V průběhu let se ale svět výrazně změnil a prošel digitální transformací. Spotřební elektronika pronikla v masivním měřítku na pracoviště i do domácností, papír a tužku nahradily počítače, mobilní telefony a tablety.

Díky rychlému plánování byla Čína schopná upravit své výrobní možnosti a specializovat se na určitá odvětví průmyslu, jako je právě výroba elektroniky, včetně výroby desek plošných spojů. Za účelem výroby spotřební elektroniky zde byla vybudována celá města, např. Shenzen. V Číně nastal exponenciální růst, který ale vlivem několika nepříznivých okolností již dosáhl svého kulminačního bodu.

Tlak na zvyšování mezd, zlepšování pracovních podmínek i nutnost ochrany životního prostředí zvýšily náklady na výrobu a zároveň ji zpomalily. Průměrná hodinová mzda ve výrobní sféře se zvýšila o 20 % a dosáhla 6,5 dolarů za hodinu. K tomu zasáhla Čínu velmi tvrdě obchodní válka se Spojenými státy. Navýšení cel na čínské zboží připravilo čínský export o 25 miliard dolarů. Pandemie Covidu-19 pak způsobila velké výpadky v dodávkách surovin i v samotné výrobě, což vedlo ke zpoždění dodávek zákazníkům.

Moderní americké firmy, ať už startupy, nebo velké společnosti, při svém rozhodování pečlivě zvažují potencionální rizika narušení dodavatelských řetězců, jejichž fungování je pro ně prioritou. Začaly proto diverzifikovat svá dodavatelská portfolia tak, aby toto riziko minimalizovaly. Odklon od výroby v Číně znamená příležitost pro země jihovýchodní Asie, které také již část výroby z Číny převzaly. Tato část světa představuje i do budoucna výhodné místo pro výrobu díky nižším nákladům a dostatečnému množství perspektivní pracovní síly.