Jeden známý výrobce technického softwaru počátkem letošního roku oznámil, že licenční podmínky pro používání jeho programů už nebudou tak velkorysé jako dřív.
Pokud od něj budou uživatelé potřebovat nějakou službu, musí mít svůj program pokrytý tzv. udržovacím poplatkem. Službou se rozumí například technická podpora, aktualizace programu, servis a správa licence apod. Je pouze na vlastním uvážení uživatelů, jestli si údržbu zaplatí nebo ne. V případě, že se uživatel rozhodne údržbu neplatit a v budoucnu bude od výrobce softwaru nějaký servis potřebovat, musí si údržbu zpětně doplatit. To však bude možné maximálně do tří let od okamžiku, kdy jeho program přestal být údržbou pokrytý. Po uplynutí této doby uživateli sice i nadále zůstává funkční program, ale bez jakékoli další podpory ze strany výrobce. Uživatel si už nebude moci svůj program aktualizovat, ani třeba změnit počítač v případě, že je licence vázána na konkrétní hardware, apod.
Tato licenční politika by se někomu mohla zdát velmi přísná, ale stačí si vzpomenout na doby, kdy byly programy chráněny hardwarovými klíči. Začínalo se s klíči pro paralelní port a později se přešlo na USB. Kdo neměl aktuální verzi programu, musel si ponechat paralelní klíč a s ním i starý počítač a Windows 97. Bez USB klíče, tzn. bez aktuální verze programu, nemohl uživatel pracovat na výkonnějším počítači s novějším operačním systémem.
Zdá se, že doba, kdy bylo na uživatelích, jestli si aktualizace svých programů zaplatí nebo ne, je nenávratně pryč. Dodavatelé EDA softwaru, kteří poskytují své produkty s licencí na neomezenou nebo alespoň dlouhou dobu, nastavují čím dál přísnější podmínky pro užívání, zatímco jiní už své programy pouze pronajímají. Proč tomu tak je?
V devadesátých letech minulého století, kdy se programy pro elektroniku začaly rychle šířit díky výkonnějším a cenově dostupnějším počítačům, byl prodej těchto programů na maximu. Výrobci příliš netlačili na uživatele, aby si kupovali updaty svých programů, protože z prodeje nových instalací měli dostatečný kapitál na další vývoj.
Postupem času se ale trh začal nasycovat a prodeje pomalu klesaly. Mnozí uživatelé si navíc ani neplatili aktualizace svých programů, protože jim vyhovovaly tak, jak byly, a žádné novinky nepotřebovali. Výrobcům se tak začaly snižovat zdroje, ze kterých mohli financovat inovace svých programů.
Navíc se na trhu objevily i nové programy a velká konkurence tak nedovolovala přílišné navyšování cen, ze kterých by bylo možné pokrýt stále se zvyšující náklady na další vývoj. Programy, například pro návrh desek, dnes stojí zhruba stejně jako před dvaceti lety, ale mají přitom řadu funkcí, které tenkrát nebyly dostupné, nebo se prodávaly samostatně.
Tak se v zažitém stereotypu způsobu prodeje softwaru, nebo spíš licence pro jeho používání, začaly objevovat nové trendy. Výrobci brzy přišli na to, že pokles příjmů z prodeje při téměř neměnných cenách lze kompenzovat prodejem aktualizací programů stávajícím uživatelům nebo pronájmem. A tak už není vždy jen na vůli uživatelů, zda a kdy si update či údržbu softwaru koupí. Praxe se liší od výrobce k výrobci, ale v podstatě se jedná o několik modelů a jejich kombinace:
V současnosti je pro řadu výrobců softwaru pronájem tou nejlepší možnou strategií. Mohou dopředu odhadnout, jaké budou mít za pronájem licencí tržby, a to jim umožňuje lepší plánování jejich dalších investic a inovací. Je to výhodné řešení i pro mnohé uživatele, protože pronájem představuje nižší, byť nikdy nekončící výdaje. Nemalou roli hraje i skutečnost, že se nejedná o investici, ale o službu, což může být pro některé firmy zajímavé z daňového hlediska.
Doba ale pokročila ještě dál, a do praxe se prosazuje také další možnost, jak licence pro používání softwaru nabízet. Jedná se o model typu SaaS − Software as a Service (software jako služba).
V podstatě se jedná také o pronájem, ale s využitím cloudu, což může přinášet určité výhody oběma stranám:
Myšlenka využití cloudu není nová, ale teprve v posledních letech nachází příznivou odezvu jak u dodavatelů softwaru, tak i uživatelů. Obrovský výpočetní výkon a zabezpečení, které cloud nabízí, jsou zajímavé zejména pro programy zaměřené na vývoj polovodičů. Tak například firma Cadence provozuje předinstalované softwarové nástroje v prostředí cloudu AWS nebo Microsoft Azure [1]. Dassault Systemes, jeden z největších dodavatelů technického softwaru na světě, nabízí prostřednictvím služby SaaS sadu svých high-end programů 3DExperience on the cloud [2]. Jedním z prvních systémů pro návrh desek, který je od začátku provozován pouze na cloudu, je japonský program Quadcept [3]. Pronajmout si ho lze nejen na rok, ale třeba jen na jeden měsíc. S tím, jak se možnosti cloudu neustále vylepšují, lze očekávat, že bude model SaaS zajímavý pro stále více softwarových firem.
[1] www.cadence.com/en_US/home/solutions/cadence-cloud.html
[2] www.3ds.com/3dexperience/cloud
[3] www.quadcept.com